Očko z Kyjova
Číslo1, ročník7, duben 2010
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, oblastní odbočka Kyjov
Vydáváno za podpory: Borshow studio a zvuk, Městská knihovna Kyjov, město Kyjov
Obsah…
Připravujeme…
Rozpis plánovaných akcí
Turistika
Nabízíme…
Kompenzační pomůcky
Tuperware
Informujeme…
Průkazy ZTP a ZTP/P
Komunitní plánování v Kyjově
Literární soutěž
Označení osoby v mobilním telefonu v případě nouze
Vyvolávací lístkové systémy
Novinka v Braillově knihovně
Povídání o čaji – I. část
Stalo se…
Výroční schůze
Rej masek v Chrlicích
Trenčín
Bim-bam
Horákova jarní Bezdynka
Společenská kronika…
Ze sportu…
Oznámení
Showdown
Vážení přátelé,
skončila zima, která nám letos přinesla mnohé chmury, mrazy. No, neříkejte, že jste toužebně neočekávali jarní polechtání od sluníčka? Ale jaksi fofrem tu máme jaro a letní čas! Teď se jen s tím vypořádat!
Zaposlouchejte se do veršů, které právě pro tuto příležitost složila naše členka Eva Krištofová z Brna.
Už se slečna vyspinkala?
Probudilo tě sluníčko, viď?
Je čas vstávat má drahá, žádá si tě příroda,
chce, aby ses už konečně smála.
Dívenku Jaro netřeba dlouho probouzet,
sukénku květy ozdobenou už si vzala,
halenku slušivou, také samý jarní květ,
její mladinkou krásu jí lze přát i závidět.
Hned se dala do práce,
od potoka jsem slyšel její smích,
jak má dobrotivé srdce,
pod jejím ladným krokem taje sníh.
Zamávala na včeličky, a ty vyletěly z úlů a pracují,
zamávala ptákům, a ti svá hnízda už stavějí,
ukázala na stromy a kytky, a najednou vše kvete, krásně voní,
ukázala na lidská srdce, a ta se začala smát hned po ní.
Zůstaň tu s námi, Jaro, dívenko zlatovlasá,
tvé družky ti pomohou roznášet lesní plody,
budou se starat o mláďata, a jejich potravu,
prodlouží se denní světlo, bude svítit slunce,
a bude teplo, a lidé se budou zase usmívat.
Neodcházej Jaro, jsi tak krásné děvče,
až budeš unavená, paní Léto uloží si tě,
někde kde bude klid, a kde uslyšíš,
jak jarní zurčivá voda teče.
Připravujeme…
8. dubna Keramika
12. dubna Trénink bowlingu
14. dubna Olomouc, Hry a klamy
17. dubna Humanitární ples Dolní Bojanovice
20. dubna Hodonín,beseda s pracovníkem ZOO
21. dubna Trénink paměti
22. dubna Keramika
26. dubna Trénink bowlingu
28. dubna Turistika, Javorník
29. dubna Keramika
4. května Hodonín, klubové setkání
6. května Keramika
10. května Trénink bowlingu pro veřejnost
12. května Turistika, Brno
13. května Keramika
14. – 15. května Tmavomodrý festival, Brno
18. května Hodonín, sociální poradenství
19. května Trénink paměti
20. května Keramika
24. května Trénink bowlingu
25. května Tuperware od 15 hodin
26. května Turistika, Radějov
27. května Veselí nad Moravou, sociální poradenství
1. června Hodonín, sociální poradenství
3. června Keramika
7. června Trénink bowlingu
9. června Turistika, Bunč-Brdo
10. června Keramika
15. června Hodonín, sociální poradenství
16. června Trénink paměti
17. června Keramika
19. června Družební setkání zrakově postižených
21. června Trénink bowlingu, Letní turnaj
24. června Veselí nad Moravou, sociální poradenství
26. června Hradec Králové – Letecký den
29. června Hodonín, sociální poradenství
30. června Exkurze, Brodek u Přerova
Logická kouzla a čáry
O interaktivní výstavě Hry a klamy jsme už jednou psali, to když ji naše malá skupinka navštívila při posledním pobytu v Praze. Tentokrát máme možnost tuto neobvyklou výstavu navštívit v Olomouci. Na rozdíl od běžných výstav, kde se na vystavené předměty nesmí sahat, se naopak zde manipulace s předměty spolu s hravostí, intuicí a představivostí vyžadují. Součástí výstavy je množství hlavolamů, kvízů a hádanek, kde uplatníte svoji šikovnost, vyzkoušíte, jak pevnou máte ruku, jak jste pohotoví či rychlí, jinde si otestujete svůj čich při poznávání různých druhů koření. Sbalte si notnou dávku hravosti, intuice a představivosti a hurá do světa tajů!
Odjezd v 07:07 hodin vlakem z Kyjova.
Do víru tance…
Občanské humanitární sdružení OÁZA Hodonín Vás srdečně zve na „Festival tolerance 2010", festival zdravotně postižených písničkářů a jejich hostů, dne 16. dubna 2010 v 19 hodin, obecní dům v Dolních Bojanovicích, kde od 22 hod. bude Country večer.
V sobotu 17. dubna 2010 na Oáze probíhá turnaj v showdownu a od 14 hod. Benefiční koncert. Od 19 hod. v Dolních Bojanovicích XI. Slovácký humanitární ples, na kterém učinkují cimbálová muzika Morava, dechová hudba Šohajka a další.
Tmavomodrý festival
Je to mezinárodní hudební přehlídka zrakově postižených dětí a mládeže. Ale do povědomí zrakově postižených se více dostal výstavou kompenzačních pomůcek, orientovanou na setkání výrobců a dodavatelů se svými zákazníky - zrakově postiženými uživateli těchto pomůcek a bohatou nabídkou k zakoupení ze sortimentu Tyflopomůcek Olomouc.
Festival se koná v pátek 14. května odpoledne a v sobotu 15. května dopoledne.
Družební setkání
Už máme před sebou osmé setkání zrakově postižených přátel. Tentokrát společně navštívíme rozhlednu Travičná, která je postavena v nadmořské výšce 380 m n.m., v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Tato telekomunikační věž má zpřístupněnou vyhlídkovou plošinu, která se nachází ve výšce 34 metrů. V atriu rozhledny je umístěna prezentace CHKO Bílé Karpaty.
Zavítáme také na Salaš Travičná, kde je malé muzeum expozice kopaničářských roubených staveb salaše, poznání jak žili lidé v Karpatech před sto lety, jaká bývala příroda bohatá a co vše lidé dříve uměli. Dále je zde ekologická naučná stezka se sedmi zastaveními, arboretum 23 původních dřevin Bílých Karpat a sportovní atrakce pro malé a velké.
Sejdeme se v 8:30 hod. na knihovně, v 9:30 hod. bude odjíždět autobus. Návrat na knihovnu ve 13:00 hod., bude následovat oběd a v přátelském duchu posedíme se svými přáteli do 17:00 hodin.
Exkurze
Po zdařilé návštěvě výstavy zvonů, o které si můžete přečíst v rubrice „Stalo se“, uspořádáme exkurzi přímo ve výrobních prostorách, v Brodku u Přerova. Exkurze se uskuteční v odpoledních hodinách a pouze za účasti minimálně 15 zájemců. Proto se přihlaste na knihovně a podrobnější informace vám sdělíme.
Vzhůru do oblak, jde se létat!
V sobotu 26. června se zúčastníme na letišti v Hradci Králové třetího ročníku akce "OPEN SKIES FOR HANDICAPPED", určený pro osoby se zdravotním postižením. Během dne nás čekají vyhlídkové lety, ukázka historické techniky, závodních motocyklů, leteckých modelů nebo seskoky padákem. V doprovodném programu pak vystoupení hudebních skupin, soutěže, a další.
Akce je charitativní a veškeré finanční prostředky jsou získávány od sponzorů. Účastníci, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P si hradí jen svou vlastní dopravu na akci.
Zájemci se do 15. května nahlásí na knihovně, kde obdrží tiskopis na potvrzení lékaře se souhlasem k letu, který potvrzený odevzdají do konce května opět na knihovně. Bližší informace se sdělí konkrétním zájemcům.
Turistika
28. dubna - Javorník
Z Kyjova vyjíždíme vlakem v 08:37 hod., z Hodonína v 08:10 hod., obojí vlak. Čeká nás krásná procházka asi 5 km dlouhá, kterou si lze zkrátit, na trase je restaurace. Cesta je nenáročná a rovinná.
12. května – Brněnskýma humnama
Z Kyjova vyjedeme v 07:28 hod., z Hodonína v 07:16 hod., opět oba spoje vlakem. Sejdeme se u východu nádraží v Brně, kde na nás bude čekat naše věrná průvodkyně p. Sládková. Trasa je dlouhá asi 6 km, vede po rovině, konec trasy bude v Obřanech, odkud se tramvají dostaneme zpět do centra. Na cestě jsou restaurace, ranč s koňmi.
26. května –Radějov
Z Kyjova pojedeme do Strážnice v 06:28 hod., z Hodonína v 06:57 hod., tady pozor! obojí jsou autobusy. Ze Strážnice společně pokračujeme směr Lučina. Trasa je dlouhá asi 8 km, středně těžká, méně zdatní turisté si mohou udělat procházku v okolí přehrady.
Cíl naší vycházky budou Vojšické lúky, pojmenované po zaniklé osadě, které jsou jednou z nejzajímavějších lokalit CHKO Bílé Karpaty. Rozkládají se na 325 hektarech. Je zde nejrozsáhlejší komplex květnatých bělokarpatských luk, kdy se stýkají dle znalců fenomény panonské, hercynské i karpatské flóry a fauny s nebývalým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin, především lučních orchidejí, kterých zde najdeme 22 druhů. Jsou zde roztroušené duby, lípy, břízy a další stromy, připadat si zde můžete jako v nějakém anglickém parku.
9. června – Bunč, Brdo
Pojedeme autobusem v 09:10 z Kyjova směr Kroměříž. Trasa je dlouhá 12 km, je pouze pro zdatné turisty. Poblíž penzionu Bunč je krásná dřevěná zvonička, která vznikla pravděpodobně v první polovině dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase. Na sklonku druhé světové války byl ale zvon ukraden a od té doby zvonice chátrala. Lesáci se proto rozhodli, že podle dobové fotografie nechají vyrobit zvonici novou.
Rozhledna Brdo je unikátní - jde totiž o první klasicky kamennou rozhlednu postavenou od 30. let 20. století.
Je 24 metrů vysoká.
23. června – Slavičín, Pivečkův lesopark
Z Kyjova jedeme vlakem v 07:36 hod., z Hodonína 07:42 hod., taktéž vlakem. Je to hezká, nenáročná procházka, délka trasy asi 5 km.
Tento areál slouží hlavně k odpočinku, procházkám a relaxaci. Lesopark je plný dřevěných soch, které vytvořili studenti. Pivečkův park proto, že při obnově lesoparku na počátku 90. let proběhlo také sochařské sympozium za organizace pana Jana Pivečky ze Slavičína. Vznikly tak lavičky, oplocení, dětské hřiště aj. a od roku 1994 jsou zde umísťována sochařská díla, která vznikají v rámci sochařského sympozia. Většina těchto soch je navržena tak, aby byla nejen estetickou, ale i funkční součástí lesoparku, který je v prvé řadě zamýšlen jako místo pro dětské hry.
Turistické vycházky se konají v daném termínu, v případě nepříznivého počasí zvolíme náhradní trasu. Zájemci kontaktujte se na knihovně nebo přímo u vedoucí klubu turistiky, paní Zdeny Ingrové, tel. 737 100 635.
rubriku Připravujeme… připravila Hana Vrtková
Nabízíme…
Kompenzační pomůcky
Měření krevního tlaku
Krevní tlak je tlak, který vzniká při úderu srdce v cévách. Když se srdce smrští (systola) a krev se pumpuje do tepen, vede to ke zvýšení tlaku. Jeho nejvyšší hodnota se označuje jako systolický tlak a při měření krevního tlaku se měří jako první hodnota. Když srdeční sval zeslábne, aby přijal novou krev, klesne rovněž tlak v tepnách. Jakmile jsou cévy uvolněné, měří se druhá hodnota - diastolický tlak. Existuje mnoho faktorů, které mohou ovlivnit krevní tlak. Na měřené hodnoty mají silný vliv těžká fyzická práce, strach, stres nebo denní doba měření. Osobní hodnoty krevního tlaku podléhají během dne a roku velkým výkyvům. U pacientů s vysokým krevním tlakem se tyto výkyvy projevují obzvlášť silně. Za normálních okolností je krevní tlak nejvyšší při fyzické námaze a nejnižší v noci během spánku.
Měření krevního tlaku je velmi důležité a měřit by se měli všichni, kdo mají: problémy s krevním tlakem; jsou léčení s arteriální hypertenzí; pacienti po infarktu či mozkové příhodě; pacienti s onemocněním srdce a cév; diabetici; lidé trpící obezitou či zvýšeným cholesterolem.
Jak správně měřit krevní tlak?
• Nutno použít výhradně klinicky otestovaný přístroj.
• Měření se provádí po 10 minutách klidu.
• Je nutno odstranit všechny prvky, které končetinu stahují, jako např. oděvy nebo šperky.
• První měření krevního tlaku se provádí nejdříve na obou končetinách, dále se pokračuje na té, kde
byl naměřen vyšší tlak.
• Manžetu je třeba mít vždy na stejném místě v úrovni srdce, zejména u zápěstních přístrojů.
• I ty zápěstní přístroje, které prošly klinickými testy, vyžadují větší pozornost při dodržování
podmínek měření, především na polohu ruky, na které je krevní tlak měřen; ta by měla být volně
podložena ve výši srdce.
• Prvních několik měření se považuje za „zkoušku“ a z naměřených hodnot se nevyvozují žádné
závěry.
• Měří se vždy 2x s odstupem 10 minut a hodnotí se jen průměr těchto měření.
• Pokud jsou náhodně naměřeny výrazně vyšší nebo výrazně nižší hodnoty, měření je třeba
opakovat.
• Zásadní chybou je měření krevního tlaku ve vypjatých situacích, při stresu, po kouření, po vypití
černé kávy a alkoholu a po požití léků na hypertenzi. Za těchto podmínek nebyl žádný digitální
tlakoměr testován.
• V přítomnosti poruch srdečního rytmu nemusí přístroj měřit správné hodnoty.
• Jednotlivé naměřené hodnoty nic neznamenají, průměr z nich by se měl pohybovat pod 135/85
mmHg.
Digitální přístroje se upínají na paži nebo na zápěstí. Zápěstní přístroje jsou více mobilní, můžete je snáze přenášet a jejich použití je o něco jednodušší než u pažních přístrojů. Na druhou stranu je obtížnější dodržet stejné podmínky při měření. Přístroj bude ukazovat jiné hodnoty, máte-li zápěstí při měření položeno na stole, a jiné, držíte-li ruku nad hlavou nebo ji máte spuštěnou podle těla.
Prodejna Tyflopomůcky Olomouc nabízí nově dva přístroje na měření tlaku. Oba měřiče provádí přesné měření dle WHO - Světová zdravotnická organizace, certifikováno CE0297.
Medisana HGC Compact hlasový, HGC51233
Cena 1190,- Kč
HGC je měřič krevního tlaku, který je určen pro měření krevního tlaku na zápěstí. Měření zde probíhá mikroprocesorem, který prostřednictvím čidla tlaku vyhodnocuje kolísání tlaku, která vznikají při nafukování a vypouštění manžety přes tepnu. Vydává hlasové pokyny pro obsluhu v českém jazyce, hlasem oznámí naměřené hodnoty a hlasitost lze nastavit. Je možné uložit až 60 měření, měřič spočítá průměrnou hodnotu všech uložených měření.
Medisana MTD Comfort Plus, hlasový, MTD51143
Cena 1990,- Kč
Měření krevního tlaku se provádí na paži, měřič vydává hlasové pokyny pro obsluhu v českém jazyce. Přístroj je vybaven velkým LCD pro zobrazování výsledků (systola, diastola, puls), datum, čas a pamětí až na 60 provedených měření, spočítá průměrnou hodnotu všech uložených měření.
Tuperware - nádobí vhodné pro zrakově postižené
Určitě se někteří z vás setkali s produkty firmy Tuperware, hlavně aktivní kuchařinky či kuchaříci. Pak víte, že všechny výrobky jsou zhotoveny ze speciálních materiálů, které jsou určeny pro styk s potravinami, nejsou zdraví škodlivé a nemají vlastní pachy, které by se přenášely na potraviny.
Díky kvalitě používaného materiálu a přísným výstupním kontrolám se na výrobky Tuperware vztahuje časově neomezená záruka na materiálové a výrobní vady.
Vzhledem k materiálu, který je prakticky nerozbitný, výrobky účelově řešeny, lze předpokládat, že produkty této firmy splňují požadavky nevidomého uživatele. Jelikož mnozí z vás nějakého pomocníka z Tuperware vlastníte, připravili jsme pro vás malé posezení, kde si můžete osvěžit své znalosti jak správně produkty používat, můžete si je osobně vyzkoušet 25. května v 15 hodin na knihovně.
Použití výrobků je velmi rozmanité:
• Sortiment pro uchovávání sypkých potravin (soli, cukru, mouky, strouhanky, čočky, fazolí, hrášku,
rýže). Nádobky mají ergonomicky řešený tvar, jsou snadno otevíratelné a navrženy tak, aby se
mohlo využít maximum prostoru, jednotlivé výrobky lze skládat na sebe, protože mají stejný
rozměr, liší se pouze na výšku.
• Sortiment k uchování potravin a zbytků jídla v chladničce. Díky vzduchotěsnému a vodotěsnému
uzávěru je možné uchovávat potraviny všeho druhu dlouho čerstvé při zachování původní chuti,
vůně, konzistence a obsahu výživných látek.
• Sortiment k uchování ovoce a čerstvé zeleniny. Nádoby jsou vyrobeny se zvlněným dnem, které
zajistí, aby kolem uložených potravin mohl rovnoměrně proudit vzduch a dvěma dýchacími ventily,
které slouží k regulaci přísunu vzduchu do nádoby. (Dva otevřené ventily si vyžadují např.
růžičková kapusta, brokolice, špenát, hrášek nebo kukuřice. Jeden ventil zůstane otevřený při
skladování salátu, kapusty, květáku, petržele, paprik, mandarinek, pomerančů, citrónů, grapefruitů,
jablek či hrušek. Oba ventily jsou uzavřeny pro mrkev, okurky, houby, ředkvičky, celer, cukety,
třešně, jahody, maliny.)
• Sortiment ke zmrazování potravin. Materiál je navržen tak, aby si potraviny zachovali chuť i barvu,
nepřijímali žádné cizí pachy a optimálně chránil proti vysoušení či spálení mrazem.
• Sortiment pro vaření v mikrovlnných troubách či servírování, vybavení pro kojence nebo hračky
rozvíjející dětskou tvořivost.
• Sortiment pro přípravu jídel, který je velmi vhodný a šikovný obzvlášť pro nevidomé uživatele. Není
to jen tím, že výrobky jsou vyrobeny z nerozbitného plastu, ale jsou důmyslné ve své použitelnosti.
Cukřenka – otáčením knoflíku roztáčíte osku, která i mírně hrudkovaný cukr rozmělní, díky bezpečnostnímu uzávěru zůstane cukr v nádobě dlouho suchý a nehrozí vysypání.
Otvírák na konzervy - rukojetě mají protiskluzový povrch. Je navržen se specielním mechanismem, který výrazně usnadňuje umístění tohoto výrobku na konzervu, řez je zcela čistý, bez možnosti poranění, je prováděn bezpečně pod hranou sváru, takže bez problému otevřete i oblé konzervy.
Dvojité síto – určené nejen k omývání a okapávání ovoce a zeleniny, velké síto lze malým uzavřít a proplachovat či odstřeďovat salát, bylinky, nebo ploché síto nasadit na hrnec a bezpečně slévat vodu z brambor, ale lze jim také pasírovat omáčky či polévky.
Mix-fix – je vlastně šejkr, ve kterém během okamžiku důkladně promícháme nebo ušleháme nápoje, omáčky a tekuté potraviny či jednoduše připravíme kvásek.
Váleček - s válečkem je nutné pracovat vždy v jednom směru, nikdy střídavě dopředu a dozadu. Váleček je dutý, při válení kynutého těsta jej naplníme teplou vodou při zpracování lineckého, naopak ledově studenou vodou nebo vodou obsahující kousky ledu.
Mísa na míchání - v ní se těsto zadělává krouživým pohybem a těsto necháme vykynout pod bezpečnostním víkem na teplém místě. Když se víko se slyšitelným „bouchnutím“ samo odklopí, je těsto správně vykynuté a připravené k dalšímu zpracování.
rubriku Nabízíme…zpracovala Hana Vrtková
Informujeme…
Průkazy ZTP a ZTP/P
Držitelům průkazů ZTP a ZTP/P připomínáme, aby si zkontrolovali datum platnosti svého průkazu. V letošním roce končí doba platnosti těm, kterým byl průkaz mimořádných výhod vydán na dobu 10ti let.
S dostatečným předstihem, nejlépe 3 měsíců se dostavte na sociální odbor úřadu obce s rozšířenou působností podle svého trvalého bydliště.
Podle vyjádření posudkové komise na Rozhodnutí o přiznání průkazu mimořádných výhod vám bude platnost tohoto průkazu prodloužena, nebo podána nová žádost.
Komunitní plánování v Kyjově
Do Komunitního plánování v Kyjově se za zrakově postižené občany aktivně zapojila Hana Vrtková. Jako členka zpracovatelského týmu se podílela na vytvoření Návrhu 1. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku.
Tento dokument vznikl metodou plánování za účasti všech, kterých se daná oblast týká. Jádrem plánování je rovnoprávnost toho, kdo rozhoduje, s tím, o němž je rozhodováno.
Oblasti zpracované v tomto rozvojovém plánu se týkají občanů, kteří jsou různým způsobem znevýhodněni nebo ohroženi sociálním vyloučením – týká se tedy rodin s dětmi, mladých lidí, zdravotně handicapovaných, duševně nemocných občanů, seniorů a těch, kdo jsou v krizi či na „okraji společnosti“.
Na zpracování podkladů se podíleli zástupci z řad poskytovatelů sociálních služeb (nestátní neziskové nebo příspěvkové organizace), zadavatelů (Město Kyjov), angažované veřejnosti, uživatele sociálních služeb a dalších odborníků z pomáhajících profesí (psychologové, psychiatři, asistenti, speciální pedagogové….).
Vedle systémových priorit je Plán členěn do těchto tří oblastí:
I. Oblast podpory a péče pro děti a mládež do 26 let, rodinu
fungující a rodinu v problémech a osoby v krizi a osoby ohrožené sociálním vyloučením.
II. Oblast podpory a péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením (tělesným a smyslovým - zrakovým a sluchovým).
III. Oblast podpory a péče pro osoby s duševním onemocněním
a s mentálním postižením.
Plán tedy zahrnuje:
• přehled toho co je - současnost
• popis problémových oblastí a potřeb
• vytyčení prioritních oblastí a možností jejich uskutečnění
– budoucnost (do roku 2012)
Návrh tohoto dokumentu byl kyjovské veřejnosti prezentován za účasti 160 zájemců i z řad členů naší organizace.
Co konkrétně Návrh 1. Střednědobého plánu… řeší pro zrakově postižené? V čem se tento dokument dotýká právě nás?
• Bezbariérový přístup k informacím
Zpřístupnit webové stránky města Kyjova pro nevidomé a slabozraké dle pravidel projektu Blind Friendly Web.
• Zkvalitnění časopisu „Očko z Kyjova“
Jelikož zvuková verze časopisu je v současné době zdlouhavá, nahrávky na audiokazetách velmi nekvalitní a nestabilní, je zájmem tuto zvukovou variantu zdokonalit a kopie nahrávek rozesílat na USB flash a část na CD nosičích.
• Podpora bezbariérovosti (prioritně v Kyjově)
Jedná se o tyto problémové úseky:
1. Instalace ozvučeného, individuálně ovladatelného semaforu na přechodu mezi poštou a parkovištěm na ulici Komenského a dále pak za poštou, před budovou DPS Kyjov.
2. Zvýšení intenzity osvětlení v úseku od autobusového nádraží k pojišťovně a v prostoru před budovou vlakového nádraží.
3. Na autobusovém nádraží výraznou, v kontrastních barvách, s většími písmeny provedenou informační ceduli se stanovišti autobusů, která by byla pro potřeby nevidomé osoby ozvučena hlasovým výstupem.
4. Na jednotlivých autobusových stanovištích informační popisek s číslem stanoviště a směrem odjezdu v Braillově písmu.
Literární soutěž
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR jako významná členská organizace Evropské unie nevidomých se opět zapojuje do literární soutěže s tematikou:
„Jak mi znalost Braillova písma změnila život“.
Pokud máte chuť se do soutěže zapojit i vy, přečtěte si podmínky účasti:
- Soutěže se mohou účastnit všichni uživatelé Braillova písma žijící v některé evropské zemi; věková omezení se nekladou.
- Soutěžící předloží příspěvek do soutěže buď na papíře v Braillově písmu, nebo v elektronické podobě; je povinností dodržet vyhlášené téma.
- Každý soutěžící smí předložit pouze jednu soutěžní práci.
- Soutěžní práce by neměly překročit rozsah 1 000 slov (povolená odchylka - plus 10 %).
- Soutěžní práce musí být vyhotoveny buď v angličtině nebo v národním jazyce soutěžícího.
- Soutěžní práce musí být doprovázeny níže uvedenými náležitostmi: jméno a věk soutěžícího, země původu autora soutěžního příspěvku, název (SONS) řádného člena EBU (národní organizace nevidomých), který soutěžní příspěvek předává mezinárodní porotě, a délka soutěžní práce (počet slov).
- Uzávěrka evropské literární soutěže je 31. května 2010.
- Mezinárodní porota vybere vítězné práce k 1. září 2010.
A co čeká úspěšné pisatele?
- První cena: 2 000 amerických dolarů.
- Cena za znamenitost (dospělí): 1 000 amerických dolarů.
- Cena za znamenitost (mládež): 1 000 amerických dolarů.
- Dvě ceny za výbornou kvalitu prací (dospělí): po 500 dolarech.
- Dvě ceny za výbornou kvalitu prací (mládež): po 500 dolarech.
Své příspěvky zasílejte poštou na adresu:
SONS, Krakovská 21, 110 00 Praha 1, s označením "Evropská literární soutěž" nebo elektronickou poštou na adresu:
literarnisoutez@sons.cz
Označení osoby v mobilním telefonu v případě nouze (ICE)
Záchranáři a zdravotníci si všimli, že při dopravních a jiných nehodách mají zranění při sobě obyčejně mobilní telefon. Při záchranných akcích však cizí osoby nevědí, koho z dlouhého telefonního seznamu mají kontaktovat. Personál záchranné a rychlé zdravotní pomoci proto navrhuje, aby každý měl v telefonním seznamu na svém mobilním telefonu rozpoznatelný seznam kontaktních osob pro případ nouze.
Mezinárodně uznávaný pseudonym je ICE (In Case of Emergency).
Pod tímto jménem bychom ve svém mobilním telefonu měli uvést telefonní číslo a osobu, kterou v případě nouze může kontaktovat policie, záchranná zdravotní nebo hasičská služba. Pokud chcete jako nouzový kontakt uvést více osob, použijte pseudonymy ICE1, ICE2, ICE3, atd.
Je to jednoduché, nic to nestojí a může přitom zachránit život.
Tato zpráva se sice šíří Internetem jako hoax, ale možná díky tomu se dostane do podvědomí velké skupiny lidí a bude fungovat.
Vyvolávací lístkové systémy
problémy a řešení
Neustále se rozšiřuje síť poskytovatelů služeb, kteří ve svých provozovnách začali uplatňovat tzv. vyvolávací lístkové systémy. Ty mají podle jejich provozovatelů za cíl především zvyšovat komfort čekajících klientů na odbavení. Na druhé straně pak poskytují jejich provozovatelům komplexní přehledy o počtech klientů, sortimentu požadovaných služeb, vytíženosti jednotlivých přepážek atd.
Jak takový lístkový systém funguje?
Při příchodu do čekací haly si každý klient na tiskárně pořadových lístků vybere požadovanou službu a stiskne příslušné tlačítko.
Tiskárna vytiskne lístek s pořadovým číslem, časem příchodu atd. Klient sleduje při čekání hlavní displej v prostoru čekací haly, na kterém se zobrazují pořadová čísla. Po zavolání klienta obsluhou se ozve akustický gong z reproduktoru osazeného zpravidla vedle hlavního displeje, na kterém zabliká číslo volané osoby. Současně s pořadovým číslem se na hlavním displeji zobrazí i číslo přepážky, ke které se má klient dostavit.
Vyvolávací systémy zcela jednoznačně zlepšují a zkvalitňují proces odbavování klientů. Předchází se tak předbíhání mezi klienty a celkově se zklidňuje atmosféra jak v čekárně, tak na pracovišti obsluhy.
Toto vše je nesporně výhodou pro lidi bez zrakového postižení.
Pro těžce zrakově postižené osoby je bohužel lístkový systém jen těžko použitelný a pro nevidomé je zcela nepoužitelný, je pro ně tento systém nepřekonatelnou překážkou.
Na hodně frekventovaných místech se už instalují vyvolávací zařízení pro nevidomé. Vlastní vyvolávací zařízení je doplněno o akustický majáček a přijímací modul, které zrakově postiženým osobám umožní zaregistrovat se do systému a tím také zajistit přednostní vyřízení svých požadavků. To všechno pomocí běžně používaných vysílačů VPN 01, nebo VPN 03, zcela samostatně a bez zbytečného upoutávání pozornosti okolí.
V oblasti okresu Hodonín tak četný pohyb nevidomých určitě není jako například v Praze či Brně, zde by tato speciální zařízení své využití asi neměla. Ale přesto jsme zmapovali úřady v Kyjově, Hodoníně a Veselí nad Moravou kde se vyvolávací lístkový systém používá a spolu s vedoucími pracovníky jednotlivých pracovišť hledáme společně řešení, jak vám pomoci.
Na některých institucích již máme stanovena pravidla jak vyjít vstříc zrakově postižené a nevidomé osobě.
Městský úřad Kyjov
Městský úřad v Kyjově se nachází ve 3 budovách.
Budova s číslem popisným 30 je radnice, kde jsou odbory personální, organizační, právní a sociální. Je zde kancelář tajemníka úřadu, místostarostů a starosty města.
Budova s číslem popisným 1 je na opačném konci náměstí a sídlí zde stavební úřad, živnostenský úřad, odbor životního prostředí, odbor správních a dopravních agend.
Budova s číslem popisným 18 (Komerční banka), zde jsou odbory školství a kultury, oddělení občanské průkazy a pasy, OOP – přestupky, dále pak kabelová televize a redakce Kyjovských novin.
Pokud nevidomý občan potřebuje něco vyřídit na budově č. 18 a č. 30, navštíví podatelnu na radnici a pracovnice podatelny ho na příslušný odbor doprovodí a zařídí přednostní přijetí u příslušného referenta bez vyvolávacího systému. Podatelna se nachází po levé straně při vstupu na radnici za zádveřím.
Stejně bude obsloužen na budově č. 1, kde je podatelna přímo proti vchodovým dveřím z průjezdu budovy.
Česká spořitelna, pobočka Kyjov
Zrakově postižení a nevidomí klienti České spořitelny budou přednostně obslouženi bez použití vyvolávacího systému u přepážky, která se nachází napravo od vchodových dveří, kde se jim pracovník bude věnovat okamžitě, nebo po obsloužení právě jednajícího klienta.
Okresní správa sociálního zabezpečení v Hodoníně
Budova je zcela bezbariérová, je opatřena hlasovým majáčkem, ozvučeným výtahem s popisky v Braillově písmu. Zrakově postižená a nevidomá osoba bude obsloužena bez použití vyvolávacího systému pracovníkem podatelny, který jej doprovodí na potřebné pracoviště. Podatelna je přímo proti vchodu do budovy, za zádveřím.
Všichni provozovatelé lístkových systémů, se kterými jsme dosud jednali, počítají i se zrakově postiženými klienty a jsou připraveni se jim individuálně věnovat. Je však nutné, aby byla osoba vyžadující individuální obsluhu snadno identifikovatelná – měla by být označena viditelně nesenou bílou holí, popřípadě předložením průkazu mimořádných výhod ZTP nebo ZTP/P s piktogramem nevidomé osoby, bez vyzvání. Neradi bychom, aby tato vstřícná ochota byla zneužívána a poškodila nás, kteří jsme na individuální přístup plně odkázáni.
Zároveň se obracíme na vás, zrakově postižené a nevidomé uživatele veřejných služeb, aby jste nás informovali kde máte problémy s lístkovými systémy, abychom měli podchyceny skutečně všechna pracoviště s tímto, pro nás nezvladatelným systémem.
Touto cestou děkujeme všem doposud osloveným institucím za jejich samozřejmost zkvalitnit služby a dostupnost i pro naše postižení.
Novinka v Braillské knihovně
Máme v naší knihovně novou hmatovou knihu „Naše lokomotivy od roku 1918“.
Formou zvětšeného černotisku a Braillova písma se můžete dočíst, že nejdelší lokomotiva měřila 16,5 m; že Kafemlejnek je první typ parní lokomotivy vyrobený v Čechách; že Žehlička je také lokomotiva; že Velký Bejček byl činný až do roku 1980. Díky reliéfním obrázkům si všech 12 mašinek můžete detailně prohlédnout.
rubriku Informujeme… připravila Hana Vrtková
Povídání o čaji – I. část
Pro většinu lidí je pití čaje rutinní záležitostí. Pijeme ho ráno, k obědu ve škole, s cukrem, citronem, medem, rumem, se vším možným. Pijeme ho, když jsme nachlazení nebo když se jen chceme zahřát. Ale víte, co skutečně pijete? Co to je čaj a kde vznikl?
Je velmi těžké najít tu správnou teorii o objevení čaje. Málokdo se jí zabývá, protože mu tento nápoj přijde tak všední a samozřejmý, jako vzduch.
Nikdo nedokáže přesně říci, kdy se čaj objevil a kdo poprvé smočil v této lahodné voňavé tekutině své rty.
Legendy líčí jako objevitele čaje a zároveň skvělého léčitele čínského císaře Šen-munga, který si před bezmála pěti tisíci lety převařoval velmi znečištěnou vodu, kterou chtěl uhasit svou žízeň
a do níž mu nešťastnou náhodou upadlo několik listů ze stromu. Rozhněvaný a žíznivý se tehdy sehnul a ponořil do čaje své dlaně, aby lístky z vařící vody odstranil. Byl omámen líbeznou vůní, která se linula z nádobky, a rozhodl se čaj ochutnat.
Někteří Číňané přisuzují čaji božský původ a spojují tuto tekutinu s buddhistickým mnichem Bódhirmu. Ten přísahal všem věřícím, že se bude po celý život modlit, vysílením však zanedlouho usnul. Mnich se velmi rozhněval, že tak lehce podlehl spánku a ze vzteku si uřízl obě víčka. Na místě, kde se dotknul země, vyrostl keř, z jehož lístků se vyrábí nápoj oddalující únavu a povzbuzující tělo a mysl.
Nejstarší herbář, jenž nese záznamy o čaji, pochází z Číny a vznikl před 1500 lety. Legendy o zázračné moci čaje se však vyprávěly o mnoho staletí dříve.
Historie podle staletí:
4. století - se začíná rozšiřovat jako lék. Tehdejší příprava se však značně lišila od dnešní. Čajovou přípravu mohl provádět pouze čajový mistr, který jediný věděl jak tento nápoj správně vyrobit - listy byly trhány a lisovány do placek, které se sušily, až
zčervenaly, přidala se cibule a zázvor a po povaření se teprve
tento čaj – lék podával.
6. století - se stal čaj nápojem aristokracie.
7. století - byl nápojem všelidovým, nejspíše kvůli špatným hygienickým podmínkám, které nedovolovaly pít nepřevařenou vodu, se používal zelený čaj lisovaný do různých forem a poté rozemletý na jemný prášek, jenž byl vhozen do kotlíku s vroucí vodou a krátce povařen. Později se čajový prášek spařoval vroucí vodou a poté se šlehal bambusovou metličkou. Z čajových květů se vyráběly svíce do chrámů, z drobných lístků drahé cigarety a semena posloužila k lisování oleje. Za vlády dynastie Sung se největší oblibě těšil tzv. šlehaný čaj (čajové lístky se spařily vroucí vodou a poté šlehaly), jehož přípravu převzali Japonci pro svůj dodnes trvající čajový obřad. V některých provinciích bylo zvláště dbáno na přípravu žlutého čaje, jehož lístky musely být sbírány za ranní rosy. V době sklizně této mimořádné rostliny nesměly speciálně vyškolené sběračky pojídat žádná výrazně vonící jídla, k rostlinám směly přistupovat vždy jen po důkladné koupeli a v rukavičkách speciálně vyrobených pro tuto práci.
14. století - pochází první zprávy o spařovaném čaji, jak ho známe dnes. Čajové lístky byly přelívány horkou vodou ve velkých šálcích, z nichž se i pilo.
15. století - používání čajových konviček je spojeno s rozšířením pití čaje do všech vrstev čínské společnosti.
17. století - kultura a pití čaje se rychle šířily, nejprve do Japonska a Mongolska, později obchodními cestami do Arábie, poznává čaj i Rusko a Evropa, kde se čaj rychle stává oblíbeným nápojem. Evropané, zejména pak Britové, zavádějí pěstování čaje ve svých koloniích, v Indii, kde po prvních pokusech s čínskou odrůdou nalézají v Assamu divoce rostoucí druh čajovníku, a na Cejlonu. Rusové úspěšně vysazují čajovníky v oblasti Kavkazu, čínští kolonisté přivážejí čajovník na Tchaj-wan. Čajové plantáže jsou budovány na Sumatře, na Jávě, v Jižní Africe a na mnoha dalších místech. Čaj se stává významným obchodním artiklem a celosvětovým kulturním fenoménem.
Historie podle kontinentu:
Čína vyvážela do 1. poloviny 19. století nejvíce čaje na světě, díky britské koloniální politice však byla předstižena Indií, která i dnes drží prvenství ve vývozu čaje do celého světa.
Čaj se rozšířil také do Tibetu. Tamní kočovníci jej popíjejí s rozpuštěným jačím máslem a se solí, což je pro nás Evropany způsob naprosto neobvyklý. Míchání tuku a čaje má však v nehostinných a chladných podmínkách Tibetu dobré důvody čaj má vysokou energetickou hodnotu a obnovuje tak síly lidí.
V Japonsku rostl čaj kdysi planě, později se však stal nápojem velmi rozšířeným a pro jeho přípravu se v 15. století začal uplatňovat čajový obřad převzatý z Číny. Japonské rodiny měly zvláštní čajové pokoje nebo domky s velmi malými vchody, aby se každý, kdo chtěl ochutnat, musel před vstupem sehnout a vyjádřit tak pokoru tomuto nápoji. Tradice čajového obřadu se udržela dodnes, užívá se kvalitní čaj mačča, který se za pomoci nejlepšího čajového náčiní připravuje až 4 hodiny.
V Británii se čaj stal velice populárním během 17. století. Asi v polovině tohoto století nahradil čaj gin a pivo, jako nápoj obyčejného lidu. Vládní úředníci z toho sice neměli moc velkou radost, protože je to připravilo o značnou část příjmu daní z alkoholu. Proto také uvalili na čaj vysoké daně, které však byly v polovině 18. století razantně sníženy. Traduje se, že osobou, která zavedla zvyk čaje o páté, byla Anna, komtesa z Bedfordu, která na počátku 19. století docela rozumně vyplnila šálkem čaje nudný čas mezi obědem a večeří. Všichni rychle souhlasili a národní zvyk byl na světě. Přestávka na čaj se moc nelíbila podnikatelům, protože podle jejich názoru překážela při práci jejich zaměstnanců. Brzy si však uvědomili, že nemohou vstoupit mezi britského dělníka a jeho čaj. To by znamenalo vzpouru. Takže tato zvláštní bitva byla vybojována a přestávka na čaj se stala nedílnou skutečností britského způsobu života.
V Indii, která byla dlouhou dobu anglickou kolonií, se skutečný zájem o čaj objevil až v 19. století. Dnes se za nejkvalitnější a nejdražší čaj považuje čaj z oblasti Darjeeling.
Na Cejlonu se začalo s pěstováním čaje tak trochu nešťastnou náhodou. Oblíbený zde byl především kávovník, který se zde kvůli rzi, jež zničila plantáže, nedal dále pěstovat. Na tomto ostrově se čaj cení podle nadmořské výšky, ve které roste. Nejkvalitnější čaj pochází z výšek okolo 2000 m.n.m. Platí zde pravidlo, že v čím větší nadmořské výšce čaj roste, tím je vyšší jeho cena.
Do Evropy se čaj dostal v 16. století. Přestože si tento nápoj získal mnoho příznivců, našli se zde i odpůrci, kteří tvrdili, že pitím čaje ztrácí muži přitažlivost pro ženy. Po Portugalsku a Holandsku se stala třetí velmocí zapojenou do obchodu s Čínou a Indií Anglie, jejíž král Karel II. se roku 1660 oženil s portugalskou Kateřinou. Oba prý byli velkými milovníky čaje a Kateřina díky své výbavě čítající několik kilogramů čaje rozšířila lásku k tomuto nápoji po celé Anglii.
Tradice čaje v Rusku není zdaleka tak dlouhá, jak by nasvědčovala společná hranice tohoto státu s Čínou. Mnoho obyvatel této země si čaj oblíbilo a začalo se tradovat přísloví: Tam, kde mají dobrý čaj, pije se méně vodka.
Prostřednictvím Ruska jsme čaj poznali také my. První dochované písemné zmínky se objevují až v třicátých letech 18. století.
Významným mezníkem v historii čajovnictví u nás se stal rok 1908. Na pražském Výstavišti byla u příležitosti Jubilejní výstavy obchodní komory postavena na popud cestovatele Joe Hlouchy japonská čajovna. Ta byla poté přemístěna za vydatné podpory ing. Václava Havla, děda expresidenta Václava Havla do prostor Paláce Lucerna a dostala název Yokohama.
Neočekávaný úspěch a velice pozitivní přijetí čajovny Yokohama veřejností se staly výzvou pro obchodníky, aby se začali dovozem čaje zabývat intenzivněji. Jedním z nich byl i velkoobchodník Zdenko Nikolau, který nabízel obchodníkům "jakékoli množství čaje z velkoobchodních skladů v Terstu. Na podporu své čajové kampaně začal vyvíjet v té době ojedinělou a z dnešního pohledu i nadčasovou marketingovou aktivitu a tou je vydávání časopisu "Přítel čaje“.
Pokračování příště…
Připravila Hana Vrtková
Stalo se…
Výroční schůze
Letošní výroční schůze oblastní odbočky Kyjov probíhala dne 11. března. Jako hosty jsme přivítali pana prezidenta Josefa Stiborského, ředitelku knihovny paní Jaroslavu Škoulovou, sociální pracovnici města Kyjova paní Elišku Poláchovou a zástupce očního oddělení kyjovské nemocnice. V úvodu vystoupil pěvecký sbor Pastelky. Hlavním bodem schůze byla volba delegáta na VII. Celostátní sjezd SONS, tím byl zvolen pan Jaroslav Čajka, který je zároveň i kandidátem na post víceprezidenta SONS ČR.
Rej masek v Chrlicích
Čím více se blížil den maškarního plesu v Chrlicích, tím více jsme úpěnlivě mysleli na výrobu masky; čím letos okouzlíme, čím se blejskneme. Byl to tvrdý oříšek; jakou masku zvolíme? Jakou masku si vyrobíme?
Domácí masku si můžete vyrobit podle toho, které problémy vaši pleť aktuálně trápí.
Maska na suchou pleť
Trápí-li vás příliš vysušená pokožka na vašem obličeji, oloupejte zralý banán, vidličkou jej rozměkčete, přidejte jeden vaječný žloutek a dvě malé lžičky panenského olivového oleje. Vše důkladně promíchejte a naneste na váš obličej. Bohatě postačí, když masku necháte působit dvacet minut.
Maska na mastnou pleť
Máte-li příliš mastnou pleť, pak vám může pomoci bílý jogurt (neochucený), který naneste na obličej. Nechte jej zaschnout a působit patnáct minut, poté jej z obličeje umyjte mlékem, nakonec ještě obličej opláchněte studenou vodou.
Maska proti vráskám
Zkuste pleťovou masku, kterou si vyrobíte z jemně nastrouhané okurky a bílého jogurtu. Tyto dvě ingredience smíchejte dohromady a vzniklou směs naneste na svůj obličej. Nechte působit alespoň pětadvacet minut a poté opláchněte.
Maska pro unavenou pleť
Potřebujete-li vaší pleti vrátit pružnost a svěžest, pak dužinu avokáda rozmělněte vidličkou, přidejte jednu malou lžičku medu, jednu malou lžičku bílého jogurtu, případně můžete přidat jednu lžičku čerstvé citrónové šťávy, vše důkladně promíchejte. Vzniklou směs naneste na obličej a nechte 15 – 20 minut působit, poté obličej opláchněte.
No vidíte, holt maska není jako maska!
Ale my jsme nakonec volili uklízecí četu, no jo, šli jsme za uklízečky – dostatečně vymóděné i s nářadím! Někdo měl kyblíček, smetáček či lopatičku, někdo to bral přes WC a někdo si vypůjčil od místních smeták, měli jsme i pojízdný kontejner na tříděný odpad, prachovek a ometáčků bylo bezpočet. Holt, byli jsme parta k pohledání aj se svoji hymnou! Tu nám na melodii písně Dělání, dělání… složil Pavel Šafařík, nazpívala Marcela Švorbová za doprovodu na harmoniku Pavla Švorby. Takže připraveni jsme byli se vším všudy – však jsme měli i sólo nástup, kdy jsme se vrhli na parket, já se domnívala, že ve spořádaném průvodu, ale kolegové a kolegyně byli tak driáční, že se rozprchli po parketu a začali s takovou vehemencí pucovat, umývat, zametat, sbírat odpadky, že si nás místní pan starosta ihned objednal i na úklid Chrlic, prý to po zimě potřebují. To jsme teda zapůsobili, co?
Trenčín
Díky Hance Jagerové, která zajistila přes nadaci, podporující zdravotně postižené, rehabilitační pobyty, mají možnost naši členi se zúčastnit 4 až 5ti denních pobytů v Trenčíně, kde se dostatečně zrehabilitují, poznají tamní kulturu a luxus čtyřhvězdičkového ubytování a stravování. První parta přijela evidentně spokojená, druhá se chystá přes velikonoční svátky.
Viděno očima účastníka:
Zúčastnil jsem se i s manželkou od 27. února do 2. března rehabilitačního pobytu v Trenčíně, na Slovensku.
Ubytováni jsme byli v hotelu Tatran, kde jsme měli plnou penzi. Takové dobroty určitě už zase dlouho nebudeme mít, v ceně bylo pití, předkrm a dezerty.
Vždy dopoledne jsme měli nějaký výlet za poznáním krás Slovenska a její kultury. Byli jsme ve Slovenském skanzenu, kde jsme aspoň trochu poznali, jak se dříve žilo ve Slovenských obcích, dále jsme se byli podívat na největší Slovenský Betlém. Další dopoledne jsme strávili na poutním místě Skalka, k dispozici jsme měli průvodce, který nám pověděl, jak toto poutní místo vzniklo. Poslední dopoledne před odjezdem jsme měli prohlídku Trenčínského hradu, kde jsme se dozvěděli jeho historii.
Každé odpoledne jsme bývali v termálních lázních, kde jsme mohli využívat léčivé koupele, saunu či masáže, které nám docela dost prospěli.
Jak jsme o tomto pobytu měli velice málo informací, hlavně o denním programu, tak nakonec byl velmi vydařený. Poznali jsme kousek Slovenska a její kulturu a taky při tom jsme udělali i něco pro své zdraví, jak duševní, tak i pohybové.
Také jsme poznali i jinak postižené lidi, my jsme zrakově postižení, ale ti co byli s námi, tak ti byli pohybově postižení a musíme před nimi smeknout klobouk, jak dobře zvládli vycházku na poutní místo a i na Trenčínský hrad.
Jinak musíme velice poděkovat panu řidiči, který nás celé čtyři dny vozil po výletech a do termálních lázní, vždy nás v pořádku dovezl jak na správné místo a tak i domů.
Poděkování patří také průvodkyni, paní Jagerové z Hodonína a Radce Svobodové, ta měla na starosti nás, zrakově postižené.
Jaroslav Havelka
Bim - bam
Za tajemstvím a krásou zvonů jsme se vydali do výstavních sálů Masarykova muzea v Hodoníně. Výstava byla uspořádána u příležitosti 60. výročí založení zvonařské dílny rodiny Dytrychů v Brodku u Přerova.
Na začátku byla sázka. Josef Dytrych se vsadil, že pro Brodek odlije zvon, který se měl stát náhradou stávajícího prasklého. Původní záliba však časem přerostla v mistrovskou práci dovršenou řemeslným uměním, které pohltilo celou rodinu. Od té doby se tajemství odlévání zvonů předává z generace na generaci. Za tu dobu se v dílně, vybavené pěti tavícími pecemi schopnými zpracovat až pět tun slitiny najednou, vyrobilo zhruba 8 000 zvonů. Zvonaři v Brodku odlili například zvon Urban, který bije ve věži kostela v Bardějově. Jde o největší zvon vyrobený u nás po I. světové válce, který dosahuje hmotnosti čtyř tun. Kromě výroby nových zvonů vznikají v Brodku také zvonkohry, (zvonkohru o 12ti zvonech ve Vranově u Brna jste měli možnost vidět v loňském roce), dárkové zvonečky či hodinové cimbály. Rekonstruují se zde také historicky cenné zvony nebo se opravují zvony poškozené.
Takže je nasnadě, že jsme se kochali krásou, libostí zvuku, mohutností obřích zvonů, ale také překrásnými svícny, kováním, různými soškami a ještě úplně teplým modelem Minaretu. Dnes už víme, že dřevěný nosník, na kterém se zvon houpe, se nazývá hlava či hlavice, po staročesku „jho, či jařmo“. Horní část zvonu, za kterou zvon visí, je šestiramenná nebo čtyřramenná koruna. Vrchol zvonu pod korunou se nazývá čepec, pod ním je krk, nebo také plášť a nejširší místo ve spodní části je věnec. Pak už následuje hrana neboli špice. Samotný tvar zvonu, promítnutý do síly jeho stěny, se nazývá žebro, nejsilnější místo věnce je rána. Uvnitř zvonu je zavěšeno kované srdce, jeho váha je 4-8% hmotnosti zvonu. Dojmy jsme získávaly zrakem, hmatem i sluchem.
A jaká je historie zvonů?
Křesťanská legenda vypráví, že roku 406 n.l. biskup Paulinus z italské Kampanie šel lesem a jeho pohled upoutala květina ve tvaru zvonku. Napadla jej myšlenka, zhotovit zvonky kovové. Ty pak jako rolničky zdobily oděv nebo se staly součástí šperků. O velkých zvonech sloužících církevním účelům jsou zmínky z konce 6. století.
K prvním zvonařům patřili mniši. Jeden z nich, mnich Theophilus, v roce 1160 popsal postup výroby zvonů a byl prohlášen za vynálezce metody jejich výroby. Do této doby spadá i počátek českého zvonařství.
Ve 12. století se zvonařství začíná provozovat i mimo kláštery. Zvonaři této doby byli potulní mistři, protože zvony se odlévaly přímo v místě, kde měly být posléze zavěšeny.
Ve 13. století, kdy začíná rozvoj měst a obcí, se zvonaři stávají příslušníky městské obce a cechovně organizovanými mistry. Protože zvonařství by je samo neuživilo, provozovali další kovolitecké práce - konvářství, puškařství, kotlářství, cínařství, mečířství a platnéřství.
Ve 14. století byli zvonaři zahrnuti do nově vzniklého cechu konvářského.
V 15. století zaznamenává u nás zvonařství největší rozmach. Dochází k užití zvonového žebra a zlepšení zvuku zvonů. Zvon dostává charakteristický hruškovitý tvar a ke konci století vrcholí i snaha po zdobnosti zvonů. Druhá polovina 16. století je někdy nazývána zlatou dobou českého zvonařství. Tuto dobu vrcholu zvonařského umění charakterizuje další zdokonalení tvaru zvonového žebra a nástup renesanční výzdoby zvonů.
S počátkem 17. století přichází úpadek zvonařství, který na našem území trvá až do konce 2. světové války. Zvony byly vždy obětí válek, protože představovaly zdroj lehce dostupného kvalitního kovu. Po druhé světové válce zůstalo v Čechách jen 13 % a na Moravě dokonce jen 6% původního počtu zvonů.
Do Čech byly zvony přeneseny současně s prvními křesťanskými misemi. Počátek českého zvonařství bychom mohli datovat do období 1062-1092, a to dle zprávy mnicha sázavského. První skutečné památky českého zvonařství pocházejí z 13. století: Podle J. Brániše byly nejstarší zvony z r. 1261 v Trhových Svinech zničeny požárem v r. 1826, takže jednoznačně nejstarším dochovaným a datovaným zvonem v Čechách je zvon o spodním průměru 50 cm z r. 1286, který je uložen v Městském muzeu v Chebu. Druhý v pořadí má být zvon ,,Maria“ v Chlumu nad Ohří s datací 1295. Podle dochované legendy se zvon kdysi ztratil. Třetím nejstarším a dosud funkčním zvonem je „Vilém“ v Havlíčkově Brodě z r. 1305 až 1335. Zvon o spodním průměru 148 cm váží cca 1900 kg a o jeho stáří se vedly dlouholeté spory.
Horákova jarní Bezdynka
V lidových pranostikách se říká, že „o svatém Tomáši sníh bředne na kaši“, že „na svatého Jáchyma skončila se už zima“, že „o svatém Kvirinu, už je teplo i ve stínu“ a že „o svaté Balbíně, je už po zimě“.
I přesto, že březen patří tak trochu zimě, většina z nás ho považuje za období, kdy 21. března začíná jaro. Je pravda, že jde jen o to astronomické, ale jistý optimismus to má.
S prvními jarními paprsky se nám zlepší nálada, svět vidíme v optimističtějších barvách, prostě, sluneční pošimrání dělá divy!
Ale abychom mohli definitivně do skříně zavřít kožuchy, je nutné jít tomu jaru vstříc! Udělat si první jarní vycházku směr studánka Bezdynka, tedy aspoň v té naší odbočce. Odemknout mohutným klíčem studánku a nechat působit jaro všemi smysly, těšit se, radovat se, usmívat se!
Na tom letošním Vítání jara neboli Horákově jarní Bezdynce jsem nebyla.
O tom, jaké to tam bylo, jsem se dozvídala útržkovitě:
- všichni se táááák moc těšili, tááák moc překypovali energií, že vlak, ve kterém uháněli směr Nemotice, chytil, vzplanul plameny!
- Někteří šli s námi jaro vítat jen ze zištných důvodů – i letos chtěli potištěné hrníčky a Pamětním listem vyvedeným v barvě a laminátu pohrdli!
- Bylo tam veselo, i když k pití se podávala pouze svařená voda s kořením a měla působit ta vnitřní síla, že je to svařák!
- Zpáteční cesta se musela absolvovat opět k Nemoticím, některým pak nevyšel krok a vlak na opozdilce nečekal!
Ti z 54 zúčastněných vědí, že toto všechno pravdou není, že všechno bylo malinko jinak. Vědí, že po celý den bylo přenádherné počasí, že vládla pohodová atmosféra a že i jejich zásluhou to jaro je tu!
Hana Vrtková
Moje zážitky z jarní Bezdynky
Když se přiblížil den jarní vycházky ani jsem samou radostí nemohla dospat. Po příchodu na vlakové nádraží v Kyjově a příjezdu vlaku jsme všichni nastoupili, ale vlak se nechtěl hnout z Kyjova a já jsem měla obavy, jestli vůbec dojedeme do naší cílové stanice, kde jsme se měli všichni sejít. Po 15 minutách se vlak konečně vydal na cestu, ale jaké bylo naše překvapení, když v Bohuslavicích nastoupilo do našeho vlaku 80 cestujících. Po příjezdu do Nemotic mě překvapila velká účast turistů nejen z Kyjova, ale i z jiných koutů republiky. Vydali jsme se na cestu už
podle plánu. Před sebou jsme měli asi 4 km pěší chůze. Já jsem z počátku šla skoro mezi posledními, ale těsně před cílem jsem přidala do kroku a chtěla být u studánky mezi prvními, abych mohla sledovat, kdo další přijde nebo přijede. U studánky byla dobrá nálada, hrálo se na harmoniku, zpívalo a tancovalo. Opékaly se špekáčky a jedly všelijaké dobroty co kdo donesl a popíjela studánková voda, která mně moc chutnala i osvěžila. Také se vařil svařák, ale některé porce připomínali vodu se skořicí a hřebíčkem. Jarda řekl, že je to proto, aby lidi neměli problém. Po skončení akce jsem jela s Pavlem a paní Šafaříkovou autem na vlakové nádraží do Nemotic. Auto se vrátilo pro další účastníky, a ti se odvezli, až přímo domů. My jsme jeli vlakem. Po příjezdu do Kyjova jsme se vydali k domovu. Po cestě si ale Pavel vzpomněl, že nemá klíče. Nikdo doma nebyl, chvíli jsme seděli na lavičce, až najednou Pavla napadlo přelézt bránu a jít klíče hledat. Než je ale našel, tak přijelo auto. Když jsme slyšely jeho kroky tak jsme se obě začaly smát.
Příště ráda zase přijedu.
Všechny akce, které pořádá SONS Kyjov se mi moc líbí.
Jana Mohelská
Společenská kronika…
Gratulujeme…
své životní jubileum oslaví:
Duben
80 Vojtěška Kotásková z Kyjova
Květen
85 Anna Zmítková z Hodonína
Vážení oslavenci, přijměte od nás přání stálého zdraví, životní optimismus a elán ať vás provází, ať vám každý den svítí sluníčko a je nač a z čeho se radovat.
Přivítáme…
slečnu Janu Kozákovou z Vlkoše
pana Pavla Krpálka z Boršic
Je nám potěšením, že jste nás přijali do rodiny svých přátel a my vám můžeme být nápomocni. Ať je vám mezi náma prima…
Opustili nás…
paní Františka Suchánková z Hodonína ve věku 64 let
pan Vlastimil Staněk z Hodonína ve věku 66 let
Ze sportu…
Oznámení
Na výroční schůzi sportovců byl zvolen nový předseda TJ Jiskry Kyjov, oddíl zrakově postižených sportovců, pani Marie Hudečková ze Svatobořic-Mistřína.
Showdown
Turnaj žen v Kyjově
Vítězkou turnaje se stala Helena Křiváčková, druhá byla Zdena Borýsková, třetí Hana Vrtková.
Foto vítězek
Hana Vrtková
V roce 2009 nás podpořili:
SONS ČR
město Kyjov
Viktor Hlaváč
Jindřich Merta
Agro Podlužan
OU Bukovany
OU Ježov
OU Milotice
OU Rohatec
OU Šardice
OU Tasov
OU Vřesovice
OU Ždánice
OU Domanín
OU Vlkoš
OU Ratíškovice
MUDr. Menšíková
MUDr. Cesneková
Optika Dokoupilová
Optika Šefčíková
město Bzenec
město Strážnice
sklárna Vetropack Moravia Glass Kyjov
město Veselí nad Moravou
ÚSP pro zrakově postižené Brno-Chrlice
Bowling Luxor Kyjov
Bowling City Veselí nad Moravou
Všem Vám srdečně děkujeme!
Časopis Očko z Kyjova je vydáván pro vnitřní potřebu
Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR,
oblastní odbočky v Kyjově.
Je neprodejný.
Adresa, Městská knihovna v Kyjově, II. patro
Komenského 617, 697 01 Kyjov
kontaktní telefon 518 613 394, 737 72 15 04,
e-mail,
kyjov-odbocka@sons.cz
http://www.sonskyjov.cz
Redakční rada, Hana Vrtková, Marie Gutová, Radmila Svobodová, Zdena Ingrová
