Očko z Kyjova
číslo 2, ročník 6
červen 2009
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých oblastní odbočka Kyjov
Vydáváno za podpory:
Město Kyjov
Městská knihovna Kyjov
Borshow, studio a zvuk
Město Veselí nad Moravou
Obsah…
Připravujeme…
Rozpis plánovaných akcí
Turistika
Nabízíme…
Kompenzační pomůcky
Digitální internetová knihovna KTN
„Připoj se“
Aktualizovaný adresář Odborů sociálních služeb
pověřený obcí
DINASYS
Informujeme…
Pohled do dějin slepeckého písma
Bylinky pro krásu od zajíčka
Seznamte se…
Jak se pohybuji …
Milan Fiala
Stalo se…
Maškarní ples
Vítání jara aneb Horákova jarní Bezdynka
Školili jsme se…
Společenská kronika
Ze sportu…
Kuželky
Bowling
Zvuková střelba
Vážení čtenáři,
právě jsme rozžali pátou
svíci na našem pomyslném
narozeninovém dortu
časopisu Očko z Kyjova.
Co mu popřát?
To necháme na vás.
Je jen jedna cesta ke štěstí:
přestat se trápit kvůli věcem,
které jsou mimo dosah našich možností.
Neodsuzuj člověka, dokud jsi nestál na jeho místě.
Když ti život dá ránu, oklepej se.
Když ti vyrazí dech, tak se pořádně nadechni.
Když tě srazí na kolena, tak se zvedni,
protože nikdo jiný to za tebe neudělá.
Hana Vrtková
Připravujeme…
1. června Trénink bowling
2. června Showdown - turnaj se sluchově postiženými
3. června Trénink zvuková střelba
4. června Keramika
4. června Kurz Braillova písma – závěr
6. června Koncert Milana Hradila ze Zlína na „Jančovce“ v Kyjově, v rámci Dny umění nevidomých na Moravě
9. června Hodonín, sociální poradenství
13. června Showdown – Slovácký turnaj
15. června Trénink bowlingu
17. června Trénink zvuková střelba
18. června Keramika
24. června Trénink zvuková střelba
25. června Veselí nad Moravou, sociální poradenství
26. – 28. června Rafty po Moravě
29. června Bowling - závěrečný turnaj sezony
1. července Trénink zvukové střelby
13. července Trénink bowling
14. července Prezentace informačního a naváděcího
systému společnosti DINASYS v Kyjově
15. července Trénink zvukové střelby
16. července Keramika
21. července Prezentace diktafonu Olympus D75
23. července Keramika
27. července Trénink bowlingu
29. července Trénink paměti
29. července Trénink zvukové střelby
4. srpna Olomouc – katedrála sv. Václava a aquapark
6. srpna Keramika
5. srpna Trénink zvukové střelby
10. srpna Trénink bowlingu
17. – 23. srpna ekreace v Ostravici
24. srpna Trénink bowlingu
25. srpna Kurz první pomoci
26. srpna Trénink paměti
27. srpna Keramika
29. – 31. srpna Víkendový pobyt Koryčany
V době školních prázdnin se setkání v Hodoníně a ve Veselí nad Moravou nekoná!!
Rafty – nahlášení zájemci o sjezd Moravy obdrží bližší informace.
Bowling – na ukončení jarní sezóny je plánovaný turnaj, který proběhne v herně Luxoru, kde se konají pravidelné tréninky. Začátek již ve 14 hodin.
Olomouc - Zveme vás na společnou prohlídku katedrály sv. Václava v Olomouci, kde je možnost využít trasu určenou pro zrakově handicapované - přítomnost vyškoleného průvodce, taktilní výstava liturgických předmětů a rouch. Je možnost si několik vzácných předmětů osahat, k dispozici je i haptický model katedrály v měřítku 1:200, který napomůže se lépe uvnitř stavby orientovat, ale také si představit její velikost a krásu.
Zároveň bude možná společná návštěva olomouckého aquaparku, který byl v nedávné době nově otevřen. Zábavné vodní centrum je rozděleno do dvou částí - vnitřní areál a letní aquapark. Mezi nejzajímavější vodní atrakce vnitřního areálu patří unikátní adrenalinový Space-Bowl, obří "trychtýř" pro odvážné, první svého druhu na Moravě o délce 29 metrů s dojezdovým trychtýřem o průměru 8,6 metru, nebo nejdelší tobogán v ČR, sjízdný na nafukovacích duších o délce 123 metrů s efektem denního světla a "streepefektem".
Součástí venkovního bazénu jsou masážní trysky, vzduchové lehátko-trubkové, protiproud. Teplota vnitřního i venkovního bazénu se bude pohybovat okolo 28 °C.
Rekreace - v Ostravici, pod Lysou horou, v údolí nedaleko řeky Ostravice. Nabízíme vám týden individuálního programu se zaměřením na turistické vycházky a večerní relaxaci při poslechu tichého šumění Ostravice.
Ubytování je zajištěno v areálu fotbalového hřiště, nedaleko od vlakové a autobusové zastávky, ve dvoupodlažních chatkách, se 3 pokoji (2x4 lůžka, 1x6 lůžek), malou kuchyňkou, sociálním zařízením a společenskou místností. Cena za osobu a den činí 180,- Kč, dítě do 6 let za doprovodu rodiče 50,- Kč za pobyt. V případě zájmu je možné se ještě nahlásit.
Připomínáme!!!
Máme před s sebou léto, prázdniny, dovolené a s tím spojené cestování. Naše organizace zřídila v roce 2007 Navigační centrum pro zrakově postižené, jehož služby můžete právě v tomto období využít.
Na bezplatném telefonním čísle 800 226 222 získáte informace o spojích vlaku nebo autobusu, získáte popis trasy na místa, která hodláte navštívit. Operátoři jsou vám dispozici denně do 22 hod. a také během víkendů.
A ještě jednou připomínáme – fotky a prezentace z naší činnosti si můžete prohlédnout na našich dočasných webových stránkách
http://www.nevidokyjov.nafotil.cz
Turistika
10. června – odjezd vlakem z Kyjova 06:06 hod. přes Veselí do Přerova. Z Hodonína vlakem 06:00 hod. do Přerova. Tam se sejdeme a budeme společně pokračovat v 08:00 hod. směr Vsetín. Zde spolu s průvodcem si prohlédneme historickou část města a navštívíme na zámku výstavu s názvem „Labyrintem věčné tmy“. Jedná se o unikátní plastické obrazy ze speciální hovězí kůže, které jsou tvarově jednoduché, aby je dokázali vnímat i lidé s postižením zraku. Některé jsou doplněny audio nahrávkami. Jedna z plastik, nazvaná Obama in Prag, byla dokonce přijata mezi oficiální dary pro amerického prezidenta Baracka Obamu během jeho návštěvy v České republice.
24.června – z Kyjova autobusem v 07:05 hod. do Hodonína, odtud společně vlakem 08:17 hod. do Šakvic a dále vlakem – autobusem pocestujeme do Dolních Věstonic. Zde nastoupíme na výletní loď. Plavba potrvá 2,5 hodiny, na lodi lze zakoupit nápoje, takže svačinu s sebou, cena plavenky je 100 Kč.
8. července – z Kyjova odjezd vlakem 07:07 hod. do Veselí, z Hodonína autobusem 06:57 hod. taktéž do Veselí, odtud pojedeme společně v 08:00 hod. autobusem do Napajedel. Je zajištěna prohlídka hřebčína, potom se projdeme podél toku Moravy směr Spytihněv. Délka trasy asi 4 km.
22. července - odjezd vlakem z Kyjova v 07:28 hod. do Brna, kde se společně sejdeme v 08:45 hod. u východu z nádražní budovy. Pod vedením paní Sládkové navštívíme Vranov u Brna, který je známým a hojně navštěvovaným Mariánským poutním místem. Nachází se uprostřed krásné přírody asi 12 km severně od Brna. Zážitkem je prohlídka kostela a vyhlídka z jeho ochozu. Délka trasy asi 1 km.
12. srpen - z Kyjova vlakem v 07:39 hod. a z Hodonína také vlakem v 09:00 hod. do Břeclavi. Společně budeme pokračovat směr Valtice a projdeme si trasu, kterou nás na naši první turistické vycházce provázel Laďa Vávra. Věříme, že z této cesty vznikne pěkná tradice – vzpomínka na Laďu.
Turistické vycházky se konají v daném termínu, v případě nepříznivého počasí zvolíme náhradní trasu. Zájemci kontaktujte se na knihovně nebo přímo u nové vedoucí klubu turistiky, paní Zdeny Ingrové, tel. 737 100 635.
rubriku Připravujeme… připravila Hana Vrtková
Nabízíme…
Kompenzační pomůcky
Připravili jsme pro vás novou službu, ve které vás postupně chceme individuálně seznamovat s obsluhou náročnějších kompenzačních pomůcek. Někdy jenom nestačí pomůcku důkladně popsat, ale je důležité si jednotlivé funkce vyzkoušet, pomůcku si po svém a v klidu ošahat. K tomuto účelu je máme a touto novou formou vám je hodláme nabízet. Vyčleníme jeden den, kdy můžete přijít vždy 2 hodiny dopoledne a 2 odpoledne, jak vám to bude vyhovovat. Pro tentokrát to bude 21. července a jako první vám nabídneme:
Diktafon Olympus D75
Nový model záznamníku Olympus DS-75 je skvělý společník do kapsy. Jeho design byl vytvořen ve spolupráci s organizací pro zrakově postižené, má úžasně jednoduché ovládání díky ergonomickým tlačítkům a volitelné funkci hlasového průvodce. Nejenže se tak můžete orientovat v menu, ale taktéž jste informováni o aktuálním stavu baterií. Ovládání je velmi intuitivní a hlasový průvodce vás nahlas upozorní, k čemu jaké tlačítko či funkce v menu slouží. Kromě záznamu a přehrávání WMA souborů tento model umožňuje poslech souborů MP3 a AA (zvukový obsah). Také paměťová kapacita dosáhla významného vylepšení, 4 GB, univerzální nastavení kvality nahrávání, včetně vysoké kvality PCM nahrávání, rozšířený systém hlasových pokynů, pět paměťových složek, plus hudební složka (až 200 záznamů ve složce), jedna hudební složka, plus automatická archivace a synchronizace, podcast, funkce se záložkami pro snadné stop-and-go poslouchání, nastavitelná rychlost přehrávání (50-200 %). Záznamník je vyveden v klasické černé barvě. Elegantní kožené pouzdro se snadno promění na praktický stojánek na stůl pro přesnější směřování mikrofonu k mluvčímu.
Digitální internetová knihovna KTN
Abyste se mohli stát čtenáři digitální internetové knihovny, musíte být dříve přihlášeni jako čtenáři KTN. Na stránce
https://biblio.brailcom.org/_registration?action=i nsert vyplníte svou platnou e-mailovou adresu, číslo čtenáře KTN, které vám již dříve bylo přiděleno, a zvolíte si heslo, které zadáte dvakrát za sebou, nakonec formulář odešlete.
Na vaši e-mailovou adresu obdržíte speciální aktivační kód, na něj stiskněte klávesou Enter, aby váš internetový prohlížeč načetl uvedenou internetovou adresu a formulář si vytiskněte. Dalším krokem registrace je podepsání prohlášení čtenáře digitální internetové knihovny. To musíte podepsat buď na obecním úřadě, nebo u notáře, aby váš podpis byl úředně ověřen, nebo můžete dokument podepsat elektronicky. Úředně podepsaného podpisu se bát nemusíte. Jednak jste od tohoto poplatku osvobozeni a pak, pokud před pracovníkem patřičného úřadu se vlastnoručně, byť i zcela nečitelně podepíšete, on vám potvrdí, že jste se osobně dostavil a osobně podepsal. Tedy, zde nelze uplatnit žádné podpisové razítko. Takto podepsaný dokument zašlete na adresu KTN, Ve Smečkách 15, 115 17 Praha 1. Následně vám bude povolen přístup do celého systému.
Při každém vstupu na digitální knihovnu se musíte přihlásit na adrese
https://biblio.brailcom.org/_registration?command= login
vaší e-mailovou adresou a heslem, anebo využít funkce zapamatování hesla ve vašem prohlížeči.
Po přihlášení vám budou povoleny další služby, jako například poslech MP3 nahrávek nebo jejich stahování.
A jak se pohybovat ve vyhledavači, jak ovládat přehrávač se dozvíte v podrobně zpracovaném návodu na internetové adrese
https://biblio.brailcom.org/help#sec2 .
„Připoj se“
Studentky Střední odborné školy zdravotnické a sociální v Kyjově se zapojily do grantového projektu „Připoj se“. Základní myšlenka celého projektu byla podpora volnočasových akcí naší odbočky. Jelikož jsou šikovné, projekt obhájily a vy se můžete připojit do nabízených činností:
Kurz první pomoci
Proběhne dne 25. srpna a je určen pro všechny. Nezáleží na věku. Našim cílem je, aby se každý naučil jak se zachovat při úrazu a znal nejdůležitější úkony v první pomoci. Tento kurz proběhne v budově zdravotní školy v Kyjově, kde účastníci projdou určitá stanoviště například: péče o zlomeniny, autonehoda, epilepsie a cévní mozková příhoda, odřeniny, představení různých zdravotnických pomůcek a praktický nácvik zakončený hrou. Celé školení bude pod dohledem vyškolených pracovníku a dobrovolníků.
Hypocentrum Koryčany
Od 29. do 31. srpna 2009 pořádáme třídenní výlet do Koryčan. Tyto tři dny jsou určené pro všechny mladé lidi, kteří se nebojí zažít nové dobrodružství v přírodě, seznámit se s novými kamarády, naučit se samostatnosti a hlavně zažít spoustu legrace a zábavy. Náš program bude velmi široký, zúčastníme se hypoterapie, vytvoříme si něco hezkého, vydáme se na výlet, zahrajeme si spoustu her a v neposlední řadě si zazpíváme všichni společně u táborového ohně. Náš pobyt se zakončí překvapením, které se dozvíte až při příjezdu do Koryčan.
Za realizační tým: studentka zdravotní školy, Aneta Majtánová
Aktualizovaný adresář Odborů sociálních služeb pověřený obcí
Hodonín Národní tř. 25 (bývalý Okresní úřad)
úřední dny pondělí a středa od 8:00 hod. do 17.00 hod.
pátek od 8:00 hod. do 13:00 hod.
Mgr. Antonín Hostina vedoucí odboru 518 316 440
Příspěvky MOV, individuální doprava, kompenzační pomůcky, průkaz mimořádných výhod:
p. Helena Michenková písmeno A-L 518 316 402
p. Marie Konečná písmeno M-Ž 518 316 454
Kyjov Masarykovo nám. 30
úřední dny pondělí a středa od 8:00 hod. do 17:00 hod.
úterý od 7:30 hod. do 15:00 hod.
pátek od 7:30 hod. do 14:30 hod.
Mgr. Miluše Křižková vedoucí odboru 518 697 470
724 009 918
Příspěvek na benzin a průkazky mimořádných výhod písmeno A – L:
p. Jana Jakubíčková 518 697 473
Individuální doprava pro všechny, příspěvek na benzin a průkaz mimořádných výhod písmeno M - Ž:
p. Vladislava Němcová 518 697 492
Příspěvek na kompenzační pomůcky:
p. Eliška Poláchová 518 697 475
Veselí nad Moravou, tř. Masarykova 119
úřední dny - pondělí a středa od 8:00 hod. do 17.00 hod.
úterý od 7:30 hod. do 15:00 hod.
pátek od 7:30 hod. do 14:30 hod.
Mgr. Vlastimil Hruška vedoucí odboru 518 670 220
Péče o těžce zdravotně postižené písmeno A - Me
p. Anna Kořínková 518 670 235
Péče o těžce zdravotně postižené písmeno Mi - Ž
p. Eva Knotková 518 670 236
DINASYS
Společnost DINASYS, na Tmavomodrém festivalu v Brně představila své dva produkty - informační a naváděcí systém.
Informační systém funguje na unikátní technologii přenosu informací pomoci vlastnosti vodivosti lidského těla. Informace se nahrají na tištěné spoje, které se vloží na místo, o kterém potřebujeme získat informace (např. klika na dveřích – zjistíme, která osoba, nebo který odbor za dveřmi sídlí) a pomocí dotyku se nám zadaná zpráva přehraje přes vodivou plošku do sluchátek. Vše je diskrétní, nikoho nerušíme.
Naváděcí systém slouží k usnadnění orientace ve veřejných budovách či areálech. Pro orientaci je využita speciálně upravená orientační hůl s magnetickým snímačem, který sbírá informace z magnetických piktogramů umístěných na trase a člověk je naváděn pomocí vibrací.
Výhodou těchto systémů je jednoduchá instalace, použití v jakémkoliv prostředí. Lze instalovat jako stavebnici – po jednotlivých funkčních celcích a je možné jej podle potřeby rozšiřovat. Funguje na velmi nízké frekvenci, nevyzařuje žádný elektromagnetický smog, takže jej lze umístnit i do nemocnic a neškodí životnímu prostředí.
Tyto systémy ještě nejsou nikde zavedeny, takže budete mít jedinečnou možnost se s nimi seznámit, vyzkoušet jejich funkčnost, otestovat jejich využitelnost a použitelnost.
Prezentace informačního a naváděcího systému proběhne dne 14. července 2009, v 10 hodin na knihovně.
rubriku Nabízíme… připravila Hana Vrtková
Informujeme…
Rok 2009 ve znamení 200. výročí narození L. Brailla
Pohled do dějin slepeckého písma
Cesta k vytvoření vhodného písma pro nevidomé byla dlouhá a klikatá. Od samého počátku existovaly dvě cesty, kterými se ubíral vývoj slepeckého písma. Bylo to buď písmo reliéfní (většinou latinka), které mohlo být čteno i vidomými, nebo písma speciální (bodová, vytláčená), která jsou pro čtení pomocí hmatu jednoznačně výhodnější. Záleželo tehdy především na tom, kdo dané písmo vytvářel - zda vidomý či nevidomý, který typ písma upřednostnil.
První zmínka o problematice čtení rytým či tesaným písmen hmatem je kolem roku 1500, doporučovalo se psát na voskovanou podložku rydlem. V 17. století zase hustým inkoustem, který zanechává reliéfní stopu. Také byla vyrobena šablona s vyřezanými vzory písmen, která se přikládala na papír, nebo na voskovanou destičku. Zcela zvláštní "písmo" používal nevidomý lidový léčitel Jacob z Netry. Zátky na lahvičkách léků byly opatřeny zářezy, které se daly hmatem přečíst.
Několik způsobů tajného písma se používalo jako písmo slepecké. Vycházely z vojenských šifer nebo systému uzlíkového písma. Písmo se skládalo z jednoho, nebo dvou bodů, které byly ohraničeny liniemi na dvou až čtyřech stranách. Ke čtení sloužila jednoduše zapamatovatelná dešifrovací tabulka. Nevidomí mohli takto za pomoci šablony i psát. Psalo se olůvkem (pro vidomé) nebo hustým inkoustem, který se mohl ještě před zaschnutím posypat např. pryžovou drtí.
V roce 1784 zakládá v Paříži Valentin Haüy první výchovně-vzdělávací ústav pro nevidomé a sám též vytváří reliéfní latinku. Navíc buduje i vlastní tiskárnu, ve které se poprvé tiskne lisováním do papíru pomocí kovových matric. Protože písmo bylo poněkud velké a papír stále ještě příliš drahý, upravil toto svoje písmo na zkratkopisnou podobu. Pro špatnou čitelnost se však neujalo. Pokusil se též vymyslet způsob psaní nevidomými. Používal dřevěný rám, do kterého se na měkkou podložku připevnil papír. Muselo se však psát zrcadlově obráceně.
V tuto dobu vzniklo první reliéfní písmo. Text se psal gumovým lepidlem, které se před zaschnutím posypalo práškem z pečetního vosku. Přebytečný prášek se odstranil a zbývající zahřál, takže vytvořil reliéfní linie. Nebo se psalo tak, že z nití napuštěných lepidlem tvaroval na podložce jednotlivá písmena.
Ředitel vídeňského ústavu pro nevidomé Johann Wilhelm Klein převzal a zdokonalil techniku vypichování písmen jehlou. Kleinova jehlová písmena jsou vytvářena řadou drobných bodů (jehly byly upevněny v dřevěných, později kovových hranolcích).
První pokus bodového písma se objevil kolem roku 1830, ale neujal se.
Důležitým bodem na cestě k dnešnímu slepeckému písmu byla tzv. perličková latinka, kdy písmo nebylo vytvářeno propichováním, ale pouze jeho vytláčením. Při tisku se používala podložka z vrstvené textilie.
První skutečně bodové písmo vytváří někdy kolem roku 1815 Charles Barbier. Jeho nedostatkem však bylo, že zaznamenávalo fonetickou výslovnost francouzštiny, takže nebylo přenosné pro jiné jazyky.
Přichází velký vítěz Louis Braille a má v ruce nejcennější dar, kterým je šestibodové písmo. Jeho soustava je skutečnou abecedou rozměrem i obsahem. Je použitelná k zápisu každého jazyka.
Současně s rozvojem písma se vyvíjely techniky a způsoby psaní a tisku. Ve druhé polovině 19. st. bylo zkonstruováno bezpočet takových mechanizmů. Převážná část jich spočívala v umístění papíru na měkkém povrchu, či na podložce s vyfrézovanými řádky, či body a v otisknutí daného písmene (matrice). Tyto vynálezy byly většinou doplněny zařízením k udržení rovnoběžných linií jednotlivých řádků. Nevýhodou všech těchto systémů bylo, že se muselo psát buď zprava doleva, nebo normálně zleva doprava, ale zdola nahoru a navíc v obou případech zrcadlově obráceně.
Nejrozšířenějším se stal tzv. Kleinův "psací stroj". Sestával ze zásobníku matric na pravé straně (kasa) a vlevo, nad papírem umístěným na plstěné podložce, posuvného řádku, do něhož se matrice poskládaly. Celý řádek se poté vytlačil naráz, matrice rozmetaly a řádek posunul výš (psalo se zleva doprava, ale směrem nahoru). Číst bylo možno z rubové strany papíru.
Druhým rozšířeným typem byla tzv. pražská tabulka. Skládala se ze dvou kovových plátů - listů. Spodní byl opatřen vylisovanými dolíky, v horním byly řádky šablon, každá se šesti možnými body. Mezi tyto plátky se vložil papír a pomocí speciálního tupého šídla se vytvářely jednotlivé dolíky.
Z mechanizmů, které lze považovat za psací stroje pro Braillovo písmo, je Hallovo zařízení, které se v mnohých zemích používá dodnes. Psalo se údajně na kotouč papírového pásku, který se používá u telegrafu. Toto zařízení už používá klávesový mechanizmus a posouvací tiskovou hlavu.
Převratným evropským vynálezem je Pichtův psací stroj. Zde se již nemusí každý bod protlačovat zvlášť. Přesnou kombinací kláves jsou písmena psána jednorázově. Významné je rovněž, že se píše pozitivně, tj. psaný text lze ihned číst.
Postupně se vyvíjeli různé stroje a rozmnožovací zařízení. Sázecí stroj, zvaný puncírka, se sází texty Braillovým písmem do dvojitých plechových dvojlistových ploten podobným způsobem jako Pichtovým psacím strojem na list papíru. Matrici je možné vysázet po obou stranách. Obtisky se provádějí vložením papíru mezi oba listy matrice a pomocí lisu obtáhnou.
Rozmnožovací zařízení je dílem českých rukou. Je to válcové zařízení, které umožňuje tisk Braillovým písmem oboustranně mezibodově. Do dvou na sebe přesně vázáných válců jsou navrtány otvory ve tvaru základního obrazce Braillova písma. Do otvorů se ručně sázejí kovové kolíčky jednotlivých písmen. Oba válce k sobě těsně přiléhají.
V posledních desetiletích se objevují nové způsoby tisku, které využívají plastické hmoty. Jednak se matrice pro sázení vyrábějí z novoduru, jednak je to tzv. stříkané písmo. Vyráběné je nastřikováním bodů na papír. Místo papíru se také v některých případech využívá k tisku durofol nebo podobné plastové hmoty.
Braillský zobrazovač (tzv. braillský řádek) je speciálně vyvinut pro potřeby nevidomých. Převádí informace zobrazené na obrazovce počítače do bodového písma. Pomocí braillského řádku lze surfovat po internetu. Zájemce může daný text dostat v akustické nebo bodové podobě.
Ani internet a zvukové nosiče však nevyřadily Braillovo písmo z běžného užívání.
Hana Vrtková
Bylinky pro krásu od zajíčka
Víme, že léčivých bylin jsou stovky. Vybrala jsem pro vás nejen ty, které léčí, ale i ty, které lze použít pro krásu. Už před 7 000 lety staré civilizace v údolí Nilu si krášlili a natírali své tělo speciálními přípravky. Citro, římský spisovatel prvního století n.l. napsal 4 knihy o kosmetice s recepty pro odbarvování, barvení a pomádování vlasů, proti vzniku vrásek a zabýval se rovněž tělesnými pachy.
Připravujeme-li si svou vlastní kosmetiku, víme, co obsahuje. Před použitím rostlinných přípravků vyzkoušejte nejprve malé množství, jestli nemáte alergickou reakci.
Začneme napařením obličeje, to umožní hluboké pročistění pleti bez velkých nákladů.
Použijeme:
pro uklidnění a mírné čistění heřmánek, levanduli, mátu a meduňku;
pro zralou pleť květ černého bezu, pampelišku a jetel.
Bylinkovou směs si vyrobíme tak, že do 2 l vody dáme 10 lžic směsi, povaříme, 10 min. necháme stát. Pak 10 až 15 min. napařujeme pod ručníkem. Mimo jiné působí také na horní cesty dýchací, průdušky a plíce.
Dalším krokem jsou pleťové zábaly a masky, které jsou dvojnásob účinné, pokud se aplikují po napaření obličeje.
Jahodová pleťová maska
Jahody rozmačkáme na kaši a tu naneseme na obličej a krk. Vyčistí pleť, stáhne póry a vyhladí i drobné vrásky.
Saturejková maska pro mastnou pleť
Hrst posekané, čerstvé saturejky smícháme se třemi lžícemi kefíru nebo podmáslí, přidáme jednu lžíci ovesných vloček a dáme do skleničky na 12 hodin vyluhovat, občas protřepeme. Necháme působit 20 min.
Péče o ruky. Ke zvláčnění a uklidnění rukou je ponoříme nejméně 1x týdně do nálevu z různých bylinek, např. kostival, řebříček, měsíček nebo heřmánek.
Ochranný krém na ruce si vyrobíme z 2 hrstí květu černého bezu, který podusíme v sádle nebo macerujeme ve vazelíně a přecedíme.
Koupel na nehty - 30 ml sekané přesličky a 30 ml koprového semene přelijeme 225 ml vroucí vody. Necháme stát 1 hodinu a přecedíme.
Je také mnoho bylin pro péči o vlasy, např.
proti lupům – lopuchový kořen, heřmánek, svízel, kopřiva
k zesvětlení vlasů – heřmánek, divizna
ke ztmavění – šalvěj, slupky vlašských ořechů, kopřiva.
Pro krásné zuby a zdravé dásně můžeme používat šalvějový odvar nebo i žvýkat čerstvé listy.
K osvěžení dechu žvýkejte čerstvou petržel.
Pro oči – nejlepší recept na čisté, jasné oči je dobrý spánek. Pro některé z nás to už ani neplatí. Ale je jedna skromná bylina – světlík lékařský, který nám s očima hodně pomáhá jak při bolesti, slzení i únavě. Uvaříme si čaj (čajová lžička na šálek) a také nálev, který použijeme jako obklad na oči.
Na podporu krásy si můžeme připravit i čajovou směs na hubnutí: list břízy a maliny, nať zlatobýlu, měsíček, květ šípku, květ růže, květ bezu.
A nakonec jsem si nechala popenec obecný, který se nazývá rostlinou krásy,protože svým vysokým obsahem vitaminu C a dalších látek zkrášluje pokožku obličeje. Listy popence můžeme přidávat do salátů a polévek jako životabudič po zimním nedostatku vitamínu.
Ludmila Zajícová
Seznamte se…
Narodil se v malé osadě Benátky, 6km od Sázavy, okres Kutná Hora s vrozenou oční vadou. Od 3. třídy začal nosit brýle. Vlivem fyziologických změn v pubertě se mu zrak během dvou měsíců zhoršil natolik, že 6. třídu základní školy už navštěvoval ve speciální škole pro děti se zbytky zraku, tzv. Šporkárně v Praze.
Nové prostředí, noví lidé kolem, nic z toho na něj nepůsobilo nikterak tragicky. Se svou zrakovou vadou se bez problémů vyrovnal, možná i díky starší sestře, která má stejné zrakové postižení a navštěvovala stejnou školu.
Po ukončení základní školy bylo těžké rozhodování co dál. Pro zrakově postižené byl velmi úzce omezený výběr učňovských a středních škol. Ale jej oslovila ladičská škola na Deyláku. Opět Praha, opět internát, volnost, kulturní vyžití a vše, co ke studentskému životu patří. Tedy i lásky. Zde potkal tu pravou a celoživotní. Za pět let, v roce 1990 jej čekalo poslední zvonění, maturita a hurá do života!
Nejdřív byla svatba, pak stěhování za ženou Marcelou do Kyjova. Na nějaké rozkoukáváníse, času nebylo. Byla to revoluční doba, kdy se naprosto všechno měnilo. Věděl, že se chce živit svoji profesí. Tak řešení bylo velmi jednoduché. Ve 20 letech začal podnikat jako ladič a opravář hudebních nástrojů. V té době se stal prvním nevidomým podnikatelem v našem okrese.
V roce 1992 se poprvé setkal s Eurékou u Pavla Nedvěda. Láska k matematice, technice a vědomí, že bez nějaké techniky se při podnikání neobejde, jej přimělo k tomu, že za krátký čas i jemu říkala pane. Pomocí ni si utvořil jednoduchý program na fakturaci, používal diář, adresář apod. V té době se už začínaly objevovat počítačové sestavy upravené pro zrakově postižené. V tomto byl na kyjovsku opět průkopníkem. Sice čtvrtinová paměť dnešního CD nosiče, skener s nedostatky při skenování, při čtení, ještě bez hlasového výstupu. Jenže matematik zkoumal, poznával, jak vše funguje; nastavoval, upravoval, a tak se mnohému naučil. Proto dnes dokáže poradit nevidomým lidem, pokud mají nějaké problémy s ovládáním PC. On je totiž obrovský rozdíl mezi ovládáním PC vidícím člověkem, který se orientuje přes ikony a hlavně myší, klávesnici pomalu nezná, kdežto u nevidomého je právě naopak. Je vidět, že práce na PC se stala nejen nutností, ale i koníčkem.
Ale je tu ještě jeden velký koníček, ze kterého je dnes už pořádný kůň, který táhne, táhne pořád vpřed. Je to láska k folkloru. Vždy měl blízko k muzice, stal se samoukem na harmoniku, paradoxně se poprvé oblékl do kyjovského kroje na ples v Hodoníně a byl jedním ze zakládajících členů mužského pěveckého sboru v Kyjově-Boršově. Se svoji ženou, učitelkou hry na klavír, jen tak, pro radost, na sjezd boršovských rodáků nacvičili pásmo lidových zvyků s malými dětmi a už měli našlápnuto. Žena začala pracovat v dětském folklórním souboru Kyjovánek II, on je doprovázel na harmoniku. Zapojily se i děti. Starší syn je už dnes členem Slováckého souboru v Kyjově, mladší dcera hraje na cimbál, on na basu a má pod palcem dětskou cimbálku. Takže nebyl důvod daleko hledat vedoucího a hudební doprovod pro pěvecký sbor naší organizace „Pastelky“.
Seznámili jste se s Pavlem Švorbou z Kyjova, který byl zvolen novým předsedou kyjovské oblastní odbočky SONS.
Hana Vrtková
Jak se pohybuji…
Přinášíme první příspěvek na téma pohyb nevidomého. V loňském roce se vám se svými postřehy, problémy vyzpovídal Pavel Nedvěd. Nyní očekáváme vaše zkušenosti, příběhy, které postupně otiskneme a odměníme. Můžete psát, nahrávat na kazetu, jak je libo. Jen se do toho pustit!
Pracoval jsem u pece ve Šroubárně v Kyjově. Denně se železem a ohněm. Na jedné pravidelné preventivní prohlídce mi byla zjištěna dědičná choroba — degenerace sítnice. Nemoc stále postupovala a v roce 1973 mi byl přiznán plný invalidní důchod. Bylo mi teprve 35 let. Tenkrát jsem si ještě levým okem mohl přečíst noviny, ale některé práce jsem již vykonával se zavřenýma očima, abych si zvykl, až budu nevidomý. V současné době už nevidím žádný orientační bod, takže je mi jedno, jestli mám oči otevřené nebo zavřené. Nerozeznám, jestli je světlo nebo tma. Po domě jsem se naučil pohybovat s rukama před sebou, abych nenarazil na pootevřené dveře nebo na jiné překážky. Také jsme si všichni museli zvyknout na odkládání různých předmětů na místa, která zaručují bezpečnost pro mě i pro dané předměty. Jinak řečeno: „Tak, abych nic nerozbil a taky si nijak neublížil." Horší je pro mne pohyb venku, se slepeckou holí, jsem totiž více zvyklý chodit s průvodcem. Když někdy chci jít k dceři, která bydlí asi jen 150 metrů od našeho domu, je to pro mne dost velká odvaha. Chodník je nerovný, někdy nečekané překážky, viklavé kachlíky, vyvýšené vjezdy do vrat a majitelé aut si bezohledně parkují i na chodníku. Přesto tuto trasu zvládnu, někdy třeba i s menší nehodou. Naopak jít k autobusu, do obchodu, na Obecní úřad nebo do hospody na pivo, si netroufám. Na cestě musím zdolat most, který nemá pořádné zábradlí, a to bych taky někdy mohl skončit v potoce. Chodím rád, a když nemůžu sám, tak se procházíme s manželkou Vlastou a kamarádkou Božkou. Často podnikáme vycházky do okolí i dál, abychom prospěli svému zdraví. Nejraději jsme v lese, na zdravém vzduchu. Jednou jsme si v neděli odpoledne vyšli na malý výlet. Bylo období žní, tak asi 30°C ve stínu. Prý jen na chvilku, když je tak horko. Ani není potřeba si brát telefon a peníze. Půjdeme do lesa, tam bude příjemněji. Prošli jsme celý les a bylo nám fajn, tak ještě kousek přes ovocný sad do Nechvalína. Po malé chvíli jsme zjistili, že nevíme, kde jsme. Kdybych měl mobil, mohl jsem zavolat synovi, kdysi tu pracoval, jistě by nám poradil kudy dál. No nějak jsme se přece jenom vymotali a došli jsme k silnici, tak ještě kousek. Když už jsme tady, pojďme k milíři u Lovčic. Zdálo se nám, že už jdeme dlouho, asi zase bloudíme. Tak jsme se vrátili k nejbližšímu domu, zeptat se, jestli jdeme správně. Paní nám řekla, že musíme asi ještě kilometr. Zdárně jsme dorazili a odsud ještě nahoru, až k rozcestníku: „nalevo ke Slepici," „rovně do Haluzic" a „napravo Bukovany a Bohuslavice". Ale to už jsme měli velkou žízeň. Žádná studánka ani hospoda v dohledu. Do Haluzic jsme jít nemohli, neměli jsme peníze na vlak. Tak jsme se pustili do Bukovan. Po krátkém úseku cesty najednou před námi jen křoví, nahoru mez, dolů mez. Turistická značka žádná. Pod námi byl vinohrad, taky bývalé synovo pracoviště. No mobil jsme neměli, tak jsme se pustili dál, křoví, nekřoví. Asi po 150 metrech jsme narazili na „rádoby" cestu. Takže se nám šlo lehčeji, ale stejně jsme nevěděli, jestli jdeme správně. Po nějaké době nás předjela na kolech dvě děvčata a ta nás uklidnila. Dál jela před námi a kontrolovala, jestli jdeme správně. Zanedlouho se na obzoru objevily první domy Bukovan, řekli jsme si, že máme vyhráno. Žízeň byla čím dál větší, do hospody jsme jít nemohli, neměli jsme peníze. Ale naštěstí žije v Bukovanech švagrová, která nás jistě nenechá umřít žízní. Hurá, byla doma a taky hned přinesla minerálky a mně pivo. Sáhnul jsem po pivu a dvěma loky bylo ve mně. Prý ještě nikdy neviděla tak zablýskat moje oči. Zajímavé. Dovnitř světlo nepropustí, ale ven ano. Tak jsem zjistil, že přece jen na něco ty oči mám. Ještě nějakou chvíli jsme poseděli, povykládali zážitky dne a odpočatí se pustili k domovu, což nám trvalo ještě hodinu. Takže do Sobůlek jsme dorazili až kolem 19:30. A tím naše malá vycházka skončila. No alespoň víme, že pro příště bez peněz a mobilu už nikdy nikam.
Milan Fiala
Stalo se…
Maškarní ples
„Jede, jede, mašinka,
kouří se ji z komínka,
jede, jede, do dáli…“
S tímto sborovým zpěvem přijel rychlík z Kyjova do Brna-Chrlic až do samého společenského sálu. Výpravčí zapískala, lokomotiva zablikala světly a vyfoukla z komínka, dalších 7 vagónků se poslušně zastavilo, myška se za posledním vagónkem krčila a čekala, co se bude dít.
Následoval potlesk a zvláštní vlak přivítali ostatní hosté na maškarním plese.
A tak opět jsme si užili příjemné chvíle s přáteli z Chrlic.
S výborným nápadem na jednoduchou společnou masku došla Svaťka Maslowska, šikovné ruce Majky a Zdeny připravily kola, pak už stačilo jen barevné triko a hurá za zábavou.
Hana Vrtková
Vítání jara aneb Horákova jarní Bezdynka
V haluzickém polesí, maličko stranou údolí Stupavy, byla za dávných časů bezedná bažina, ve které, podle pověsti, zmizel kdysi sedlák z blízkých Snovídek s vozem i koňmi. Dnes je tam studánka, zvaná „Bezdynka“, známá výletníkům a houbařům dobrou vodou.
U Bezdynky vítáme každoročně jaro. Zásluhou ing. Horáka jsme se zde sešli poprvé v roce 1984 a letos, ať se Vám to zdá či ne, tomu tak bylo po dvacátépáté.
Není snad jediného člověka, který by absolvoval všech 25 jarních vycházek. Sám Jožka Horák za svého života nevynechal ani jedno z dvaceti vítání jara. Snad Svatava Maslowska bude pamětnicí nejpaměťnicovatější, složitými matematickými výpočty jsme se dopracovaly k její 23. účasti. No, není to úžasné!!! A to jen zlá nemoc ji po dva roky nedovolila výšlap na Bezdynku!
Je to hodně, nebo málo, těch 25 let?! Já si ty první roky ani pamatovat nemohu, né, že bych poletovala v nebíčku, ale o existenci nějakého spolku nevidomých jsem neměla ani tuchy – škoda! Z dochovaných záznamů jenom vím, že prvními průkopníky této moc milé tradice bylo po mnoho let jen opravdu pár párů nohou. Doposud snad největší nával lidu zažila Bezdynka při 10. výročí. To byl z Kyjova vypraven zvláštní historický vláček, který pojmul skoro 80 lidí a odvezl je do haluzického polesí, kde v tichém šumění lesa vyčkal, až se pokochají jarním vánkem, nabaží jarní atmosféry, upíjí s jarem probuzené studánky, aby je odvezl zpět k domovu. Od té doby se počet prvojarních výletníků udržoval kolem té padesátky. To už mám v paměti, že pár roků jsme jako oddíl sportovců k Bezdynce chodili v létě, protože na první jarní den nás vždy volaly povinnosti showdownové. A v tu dobu jsme zde zažili takovou bouřku, takovou průtrž mračen, že ještě teď mám vodu všude, kam se podívám.
Na další roky pak už jsou vzpomínky živější. Jeden rok jsme po cestě trhali kočičky, druhý rok klepali kosu, někdy jsme šli po blátě, někdy po ledůvce, někdy se brodili sněhem. Rozrůstalo se nás už kolem 70 účastníků. V tu dobu jsme si pořídili dvouplotýnkový vařič a Mirek Gloza s Jardou Masopustem se každoročně starali, aby každý měl něco teplého, tekutého, zahřívacího do žaludku. Ochotný ženský pokaždé něco dobrého upekly a my už honosně mluvili o polní kuchyní. To se rozumí, že nám nechyběli hudebníci, v tu dobu to byla flétnička a foukací harmonika. Roky se překulily a už tu bylo 20. výročí. Místo pamětního listu každý dostal potištěné tričko, kde se vzali, tu se vzali, nás navštívili lesní muž se svoji žínkou a nějakými drobečky, hudebníků tam bylo fůra, aj kytara, a také jsme všechno měli zdokumentované kamerou. Věru, že bylo co!
V ten rok jsme uspořádali brigádu, chlapi zbudovali kolem studánky posezení a my začali chodit na podzim i studánku zavírat.
Letos nás čekalo milé překvapení, jednak bylo nádherné počasí a studánka nás přivítala v novém kabátě. Byla celá nově vyzděná se zelenou stříškou, nu, moc ji to slušelo. Viktor Hlaváč, nejstarší účastník byl poctěn tím nejvýznamnějším úkolem, odemčením studánky. Musel tento akt opakovat celkem 3x, protože jsem jej opomněla zachytit na diktafon a podruhé technika selhala. Nicméně, jen co doříkal jarní formulku, hned jsme objevili lán nádherných sněženek, které se asi zprvu před námi třásly strachy. A to bylo to nezvratné znamení, že jaro je tu!
A pak to teprve kolem Bezdynky začalo žít – kytara, harmonika zpěv, ohýnek a špekáčky, propan-butanový vařič a svařák, košt studánkové vody z nových porcelánových hrníčků, které každý z přítomných dostal. Zpívalo se, brebentilo se, chodilo se hore dole, posedávalo se chvíli tu a potom tady, že se ani domů nechtělo. Bylo nás 57 a bylo to přesně 21. března 2009.
Hana Vrtková
Školili jsme se…
V posledním týdnu měsíce května se naše prostory na knihovně proměnily ve spleť šňůr, prodlužek a na stolech se objevily notebooky a za nimi napjaté tváře, dychtící po vědění. Naše prostory se tak změnily v počítačovou učebnu. Za notebooky zasedli členové naší odbočky a probíhal 20ti hodinový motivační kurz základů informačních a komunikačních technologií, obsluha počítače.
Týdenním školením nás provázela lektorka Chráněných ICT pracovišť Deep Brno, ing. Adéla Kolouchová. Za tuto dobu se naši členové seznámili se základní obsluhou počítače, s využíváním možnosti internetu, s používáním elektronické pošty, se psaním textu, s úpravou fotografií.
Výuka byla vedena zábavnou, hravou formou, přístup lektorky byl individuální, s každým měla trpělivost, pochopení a nikdy nechyběl úsměv. V roli školáků nebyli v tomto případě nevidomí, jak by se od naší organizace očekávalo, ale tentokrát jsme uspořádali kurz za péči, obětavost a trpělivost, pro jejich rodinné příslušníky. Dnes skoro každý nevidomý má doma počítač, který mu slouží jako čtecí zařízení, jako komunikační nástroj a jehož obsluha je poněkud odlišná od běžného uživatele. Ale tu a tam se naskytne zapeklitá situace a nevidomý si bez pomoci vidící osoby s počítačem neporadí. A tento kurz byl i takovou motivací jak přijít počítači na chuť, jak se s ním skamarádit. A věřím, že za těch 5 dní si někoho získal, někoho nadchl. Ať tak, či onak, v poslední den, v poslední hodinu nastoupilo všech 13 absolventů, aby přebralo Osvědčení o absolvování kurzu.
Za nás, za všechny, patří velký DÍK Deep Brno, které celý týdenní kurz nám věnoval sponzorsky a ing. Kolouchové za obětavost a ochotu, se kterou se nám celý týden věnovala.
Hana Vrtková
Společenská kronika…
Gratulujeme…
své životní jubileum oslaví:
Červenec
75 Holuša Miroslav z Hodonína
Srpen
60 Šereda Josef z Kyjova
75 Fridrich Vladimír z Vacenovic
Vážení oslavenci,
Přijměte, od nás plnou náruč lásky, štěstí, spokojenosti. Zvlášť přibalíme velký ranec zdraví, aby z něho neubývalo, a dále můžete si vykračovat svou životní poutí a užívat si všech radostí, které na vás čekají…
Přivítáme…
pana Pavla Komosného z Dolních Bojanovic
Přejeme, aby se mezi námi cítil příjemně, spokojeně, aby zde našel pohodu, přátelství a vždy pomocnou ruku.
Ze sportu…
Kuželky
Zase konec sezóny
A opět nám skončila další kuželkářská sezóna. Poslední zápas byl odehrán, jak jinak – se Zorou Praha B. A ejhle, konečně se nám podařilo vyhrát. Družstvo nastoupilo v plné síle, tedy ve složení: Martina Řiháčková, Pavel Gut, Josef Hudeček, Radek Piner a Jaromír Hasala.
Každým zakončením sezóny bývá Mistrovství republiky. U kuželek tomu není jinak. V této sezóně se nám nikdo neprobojoval, ani Martina, která měla velice málo odehraných utkání a turnajů.
Ostatní členové se snažili dosáhnout co nejlepších výsledků, ale na Mistrovství to nebylo. Snad příště.
Od nové sezóny se budou kuželky bodovat podle způsobu zdravých, tzn., že domácí družstvo napíše soupisku a hostující si mohou k jménu jejich hráče napsat toho, o kom si budou myslet, že by mohl mít úspěch. Každá dvojice se hodnotí 2 body za vítězství, jedním bodem za remízu. Nakonec se body sečtou a může se stát, že i družstvo s jedním silným hráčem nedotáhne své úsilí do konce. Doufáme, že nám to bude k užitku a začneme sbírat body.
Pro nás bylo malé Mistrovství v Karlových Varech, kam se nás pár vydalo za novými zkušenostmi. Pavel Rogaczewski měl všechno do nejmenších maličkostí připraveno a tak všichni byli spokojeni nejen ze sluníčka, lázeňského prostředí, ale i ze svých výkonů. Jednalo se o soutěž družstev, kde naše družstvo skončilo na krásném předposledním místě. V jednotlivcích skončil v B2 Pavel Gut na 12. a Jaryn Čajka na 19. místě. V B3 skončil Jožka Hudeček na 9. místě a v B4 Majka Gutová na místě 2. Takže dostala pěknou hliněnou medaili a věcný dárek. Třeba příště pojede více kuželkářů. Vždyť ubytování je v krásném lesnatém prostředí v rekreačním středisku, kde byl personál opravdu laskavý ke svým hostům, i těm čtyřnohým.
Takže, příště zas!!! Sportu ZDAR a kuželkám zvlášť!!!
Marie Gutová
Bowling
Byli jsme stříbrní
V sobotu 9. května jsme mířili do Zlína, deset hráčů a tři doprovody. Cílem je finálový turnaj mistrovství republiky.
Cestou je dobrá nálada, snad nám vydrží až do konce. Vzpomínáme na Janu Julínkovou s Jožkou, kteří s námi nejsou, protože zdravíčko si někdy postaví hlavu… Než probereme taktiku, strategii a finty, už je vyhlášen začátek prvního kola. Tomáš Grabec se mnou bojuje o 5. – 7. místo v kategorii B2, Jaromír Hasala s Pavlem Gutem mají starosti s medailovými posty. Bojuje i Josef Hudeček, kandidát na jedno z předních míst mezi B3, Gita Turková, Hanka Vrtková, Zdeněk Machala i Radek Piner počítají každý spadlý kolek. Franta Koplík je taky v přímém souboji o medaile.
Jo, já neřekl o co jde? No přece o jeden ze sportů naší OO SONS v Kyjově. Bowling je ten sport.
Je to čtvrtý turnaj druhého mistrovství ČR a to, že jsme v soubojích o medaile, ukazuje na dobré výsledky této party.
Jde to rychle. Jeden hod za druhým. A druhá, třetí hra. A nastupují další. Sčítá se, kalkuluje, počítá.
Za chvíli budeme vědět vše. Báječně připravený turnaj vrcholí v nedaleké restauraci. Po obědě přichází k vyhlašování výsledků.
První místa patří členům SK Tyflosport Praha. Celkem 7 z možných osmi zlatých pobrali. Jednu zlatou ulovil Václav Webr. Tak my vyšli naprázdno. Ne tak docela. Jaromír Hasala si jde třikrát pro stříbrnou medaili. Jako jednotlivec v B2, ve dvojici s Pavlem Gutem a do třetice v soutěži trojic spolu s Frantou Koplíkem a Jožkou Hudečkem. To je šest stříbrných pro nás. Bronz přidává Hanka Vrtková za tříčlenné družstvo s Hradilem a Alešem.
Můžeme přičíst i čtvrtá místa Pavla Guta v jednotlivcích B2, Já a Tomáš Grabec čtvrtí ve dvojicích.
Dík všem sportovcům z Kyjova. Byli jsme vidět!
Nejlepším hráčem byl, pro zajímavost, Luboš Krapka, který získal zlato v B2, ve dvojici s Karlem Macháčkem i ve trojici se Štefanem Čulíkem a Grunclem. Všichni Tyflosport.
A určitý úspěch jsme zaznamenali i ve sportovní diplomacii – jak se říká. Zástupci oddílů se sešli na společném jednání s prezidentem ČSZPS panem Jaroslavem Patou, aby si zvolili výbor ve složení:, Helena Hradilová ze Zlína, Luboš Krapka z Prahy a Jaroslav Čajka z Kyjova.
Za 14 dní prezidium ČSZPS na svém jednání ustavilo novou sportovní sekci a to sekci bowlingu. Předsedou sekce byl jmenován zástupce Kyjova – Jaroslav Čajka
Bowling tedy hlásí: rozjíždíme to naplno!
Jaroslav Čajka
Zvuková střelba
Vary a revizor
Týden je pryč a já se tu ohlížím za akcí ve dnech 1. – 3. května. To jsem s kamarády z Jiskry Kyjov vyrazil na pouť napříč republikou do Karlových Var. My s Jožkou vyjeli po páté hodině směr Brno. Tady přesun do Pendolína a už uháníme ku Praze. Dá se tu zajít i do baru na točené, cesta rychle ubíhá. V Praze počkáme na zbytek výpravy. Pavel a Majka se k nám přidávají a míříme k Florenci. Autobusem do „Karlsbadu“. No pohodlí jako v „pinďovi“ to není, ale co se dá dělat. Ve Varech chvíli počkáme a přijíždí pro nás minibus. Odjezd za Vary. Do hor, na Marián, horská chata Lesanka. Tak tady budeme dvě noci. Ihned po příjezdu je organizován turnaj v simulované střelbě. Bude jedna souprava a tak se budeme střídat až do pozdních nočních hodin. Je to starší typ. Pro mne to až hrůzostrašně kvílí, zvuky jednotlivých bodů jsou nezvyklé a tak s tím bojujeme. Z 38 účastníků se řadíme na 11. místo, to je Jožka a my, zbytek teamu jsme seřazeni na 21., 22. a 23. místě. Je to pro družstvo pěkné 6. místo, když kamarádi ze Zlína, na pátém místě, nám unikli jen o 4 bodíky. Družstev bylo celkem devět.
Během turnaje kuželek je čas i na prohlídku Karlových Var. Startujeme GPS a studujeme, kde jsme. 600metrů je k Thermalu, za ním již kolonády, obchody s oplatky a další. Město navštívil tento den i král Karel IV., akci zde má i jedna z politických stran. Je živo a tak i tato společenská část víkendu je naplněna báječnými zážitky.
Po návratu na Lesanku nás čeká dobrá večeře a společenský večer. Dobrá nálada a pohoda. Jen můj drahý, ve slova významu, milovaný Hope, si ještě udělá malou revizi v batohu Vojty a obslouží se pamlsky, Jožkovi objeví zásoby slaninky a tu taky zlikviduje. Od té doby mu říkáme Revizor. Tak se jedni zlobí, jiní smějí. Hádejte, kdo je kdo.
Bylo skvěle na západě naší republiky. Cesta domů je vlastně už jen selanka s pohodou pohodlného EC vlaku a vyprávění zážitků.
Jaroslav Čajka
Časopis Očko z Kyjova je vydáván pro vnitřní potřebu
Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR,
oblastní odbočky v Kyjově.
Je neprodejný.
Časopis Očko z Kyjova je vydáván pro vnitřní potřebu
Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR,
oblastní odbočky v Kyjově.
Je neprodejný.
adresa Městská knihovna v Kyjově, II. patro
Komenského 617, 697 01 Kyjov
kontaktní telefon 518 613 394,
737 72 15 04, 728 04 55 66
